Katren

 Celou cestu do Velké síně ignorovala zvídavé pohledy, když někoho potkala a v síni ihned sklouzla na své místo. Nijak se nezajímala o to, že naproti ní nesedí její bratr a nalila si pořádný šálek kávy.

 Přestože si to nepřiznávala, cítila se nervózní a nechtěla riskovat, že by v sobě snídani neudržela. Ne že by se jí něco takového někdy stalo, ale několik lidí z jejího bývalého týmu trpěli chronickou nervozitou před každým zápasem a tudíž věděla, že lidé na něco takového jen tak nezapomenou.

 „Dobré ráno,“ zamračil se na ni Draco a přesunul se na Jamesovo místo. „Kde jsi včera byla?“

 „Nebylo mi dobře,“ pokrčila rameny potom, co polkla doušek horké tekutiny.

 „Něco vážného?“

 „Ne, jen jsem byla unavená.“

 „Unavená? Dneska hrajeme první zápas v sezoně, co kdybych ti řekl, že jsem včera překopal celou sestavu a ty budeš hrát místo na pravém křídle na levém.“

 „Na to bych ti řekla, že nalevo hrát nebudu, protože je to blbost, když jsem pravák a Angie levák.“

 „Nedělej si z toho srandu.“

 „Promiň, Draco, ale nehraju poprvé, vím, do čeho jdu. Nemusíš se bát.“

 „Dobře,“ přikývl a zdálo se, že se mu ulevilo. „Nemělo to doufám nic společného s tím, co řekla Pansy že ne?“ ujišťoval se ještě.

 „Jistě že ne,“ přikývla a celkem úspěšně se jí podařilo udržet si normální výraz, přestože se jí obočí stáhlo k sobě.

 „A James je kde? Myslel jsem, že tě dneska bude podporovat.“

 „Od včerejška jsem ho neviděla,“ řekla chladně a znovu se napila.

 „Stalo se něco?“

 „Všechno je v naprostém pořádku.“

 „Opravdu? Potřebuju, abys dneska měla čistou hlavu a soustředila se jenom na zápas.“

 „Draco,“ vyslovila důrazně jeho jméno a sledovala, jak na ní pořádně zaostřil.

 „Ano?“

 „Bude to v pořádku, uvidíš. Máš skvělýho brankáře, skvělí střelce, odrážeči taky nejsou k zahození a taky máme tebe. Mrzimor dneska nemá šanci.“

 „Myslíš to vážně?“

 „Naprosto, máme skvělou sestavu.“

 „Díky, Andie.“

 „Nemáš zač,“ přikývla a v duchu se smála tomu, že ani Draco Malfoy není zcela bezcitný, když na něj působí nervozita z nadcházejícího zápasu. „Myslím, že jsem ještě nikdy slovo skvělý nepoužila tolikrát za sebou,“ ušklíbla se a spokojeně sledovala, že i blonďák předvedl svůj sebevědomý škleb s nyní již ledově klidnou maskou.

 „Co se mezi vámi teda stalo?“ zeptal se, když její úsměv začal opět uvadat.

 „Opravdu nic,“ začala ho znovu přesvědčovat. „Jen sourozenecká rozepře, něco co ty neznáš,“ mrkla na něj.

 „Ale na zápas přijde, že ano? Protože je to přeci tvůj první zápas za Zmijozel.“

 „Abych pravdu řekla, tak nevím, poslední dobou se v něm nevyznám.“

 „Změnil se?“

 Už se nadechovala k odpovědi, když se náhle podívala Malfoyovi do očí. Vypadaly jinak než obvykle. Možná se jí to jen zdálo, ale v jednu chvíli jí přišlo, že v nich vidí opravdový zájem o to, jak se cítí. „Nechci o něm teď mluvit.“

 „Fajn,“ přikývl a pohlédl na hodinky. „Za pět minut odcházíme do šaten, tak to rychle dopij,“ upozornil ji, když se opřel o stůl a zvedl se, aby to řekl i ostatním členům týmu.

 Kývla na znamení, že ho slyšela a dál v klidu upíjela z hrnku. Popravdě ho musela chytnout oběma rukama, aby zakryla, jak se jí klepou a pohlédla ke vchodu do Velké síně, kde se objevilo několik zmijozelských studentů. Doufala, že mezi nimi bude i Jimmy, ale nebyl.

 Zamračeně odložila nedopitý hrnek a zvedla se, když kolem ní Draco s ostatními procházeli a kapitán do ní šťouchl, aby se také zvedla.

 „Vážení famfrpáloví fanoušci, vítám Vás na prvním utkání letošní sezony mezi Mrzimorem a Zmijozelem!“ rozezněl se stadionem zesílený hlas a Andie jen nervózně pohlédla na uličku vedoucí na hřiště, odkud do šatny doléhal pokřik fanoušků.

 „Nezapomeňte na to, co jsem říkal,“ postavil se před všechny Draco. „Pokud to nepůjde, tak si prohoďte pozice,“ promlouval ke střelcům.

 „Můžu na chvilku jenom?“ otevřely se znenadání dveře a dovnitř nakoukl James. „Chci si jenom půjčit Andie.“

 „Pospěš si,“ řekl ještě Malfoy, když kolem něj dívka procházela a ta za sebou s přikývnutím zavřela dveře.

 „Už jsem myslela, že se neobjevíš!“ pohlédla vyčítavě na bratra.

 „Po tom včerejšku jsem si nebyl jistý, jestli o mě ještě stojíš nebo ne.“

 „Viděl jsi Pansy dneska?“

 „Je v pořádku,“ přikývl. „Hele a omlouvám se,“ povzdechl si. „Za všechno,“ dodal a podrbal se na hlavě. „Byl jsem teď naprosto nemožnej.“

 „Odpouštím ti, hlavně abys už byl v pohodě.“

 „Nevím, Andie, strašně rád bych byl ten bezstarostnej kluk z Baltimoru, ale teď už to nemůžu vrátit.“

 „Řekneš mi, co se stalo, Jimmy?“

 „Časem určitě,“ přikývl nakonec. „Ale teď je tvoje chvíle, čeká tě první zápas v zeleným.“

 „Jsem nervózní,“ prozradila mu. Nebyla spokojená s tím, co jí řekl, ale v tuhle chvíli jí to opravdu muselo stačit.

 „To zvládneš,“ usmál se a objal ji. Rty se mu roztáhly do ještě většího úsměvu, když ho křečovitě přitiskla k sobě, odhodlaná ho už nepustit.

 „Andie?“ vykoukla Angela a usmála se na Jamese, který na ní pohlédl.

 „Už musím jít,“ zamumlala Andie stále přitisknutá na bratra.

 „Já vím,“ přikývl a sundal ze sebe její paže. „Jejich brankář nebude mít šanci,“ řekl zcela vážně, když se jí podíval do očí a kývl ke kabině. „Mazej.“

 „A na hřiště už vcházejí mrzimorští!“ oznámil nadšeně komentátor.

 „Pojďme to vyhrát!“ zvolal Draco a jako první prošel dveřmi vedoucí na stadion. Za ním se hned seřadili ostatní hráči a Tom, který si stoupl vedle Andie, na ní povzbudivě mrknul.

 „Už přicházejí i zmijozelští hráči v čele s kapitánem Dracem Malfoyem!“ zareagoval ihned nějaký blonďatý kluk u počítadla, kterého Andie párkrát viděla na hodinách, ale nemohla si vzpomenout na jeho jméno. „Malfoy na rozdíl od Cadwalladera musel shánět dva nové hráče, kterými jsou střelkyně Andie Jacksonová a brankář Ben Marshall, uvidíme, jak silný tým bude Zmijozel letos mít. Nyní si však už kapitáni podávají ruce a ostatní hráči vylétávají do vzduchu.“

 Poslední týden před zápasem si v šatně stále dokola opakovali strategii. Bylo to užitečné, to Andie musela uznat, ale na druhou stranu se vždycky musela smát, když Draco divoce kreslil na tabuli každý jejich pohyb a i nyní se musela usmát, jakmile se začali rozestavovat do úvodního postavení. Po levé straně měla Vaiseyho a vedle něj byla Angie, kousek za nimi se vznášeli Crabbe s Goylem a Draco právě stoupal o několik stop nad ně všechny.

 „Potlouky a zlatonka už jsou vypuštěny do vzduchu, už je následuje i camrál a hra začíná!“ oznámil blonďák v komentátorském lóži. „Jacksonová se vrhla pro míč, ale Smith si odstavil a camrál získává Cadwallader.“

 Mrzimorští studenti hlasitě podporovali své hráče, ke kterým se postupně přidávali i havraspárští a nebelvírští, což Andie v prvním momentě trochu překvapilo.

 „Cadwalladera právě zastavuje Vaisey a míč chytá Benettová, která společně s Jacksonovou postupují dopředu. K Benettové letí Cauldwell, ale ta přihrává Jacksonové a ta letí na bránu! Tak schválně co se v té holce skrývá! Střílí, ale Neeson se střelou neměl žádné problémy. Teď ovšem dělá chybu v rozehrávce a hodil míč zpátky Jacksonové, která se právě vracela, nahrává Vaiseyovi a ten proměňuje! Zmijozel otevírá skóre a vede deset ku nule,“ hlásil komentátor a od mrzimorského publika se ozýval nespokojený hukot.

 „Jo!“ zakřičel Tom, když společně s holkami letěl kolem tribun a obě ho poplácali po ramenou.

 „Schválně jak na něco takového odpovědí hráči ve žlutých dresech. Neeson nahrává Smithovi a všichni tři střelci letí ke zmijozelským obručím. Hned za půlicí čarou už musejí čelit zelené stěně podporované oběma potlouky od Crabba a Goyla. Cadwallader proklouzl a úplně sám letí na Marshalla. Chytí to?“

 Andie najednou rozšířila oči, když jí kolem hlavy proletěl potlouk a zlostně se ohlédla na jednoho z odrážečů. Pohledem zavadila i komentátora a konečně si vzpomněla. Ten kluk se jmenoval Colin Creevey a byl z Nebelvíru.

 „A Marshall chytá! Rychlou přihrávkou Jacksonové zakládá novou akci Zmijozelu, Jacksonová se vyhýbá Cauldwellovi, teď Smithovi, ale zprava se na ni řítí Cadwallader! Obloukem přehazuje Finch-Fletchleye, který se snažil vypomoct svým spoluhráčům a Benettová pokračuje na bránu a je to dalších deset bodů pro Zmijozel!“

 „Příští střela je tvoje!“ zakřičela Angie na svou spoluhráčku.

 „Zmijozelský útok se nám zatím předvádí v tom nejlepším světle a Mrzimor už by se měl konečně probudit!“

 Bill Neeson znovu rozehrál a tentokrát od sebe mrzimorští střelci udržovali větší odstup než minule. Cadwallader předal dopředu Smithovi, který si ihned všiml zrychlujícího Cauldwella a hodil camrál ještě kousek před něj.

 „To je ta správná odpověď!“ zajásal Colin, když Cauldwell dorazil camrál skrz obruč a Marschallovi nezbylo nic jiného, než se otočit, když mu míč o několik centimetrů proklouzl. „Owen Cauldwell snižuje zmijozelský náskok na desetibodový rozdíl!“

 „Andie!“ zakřičel Ben od obručí a jen co se otočila, tak jí camrál přistál v připravené ruce. Přehodila si ho na druhou stranu a s bezpečně přitisknutým v podpaždí se rozlétla na druhou stranu hřiště. Postupně se k ní o pár stop výš přidal Tom a o něco níž Angela.

 „Jacksonová nahrává úplně volné Benettové, ta ale ihned vrací zpátky Jacksonové, která se prorvala skrz mrzimorské střelce, vyhýbá se potlouku a nahrává Vaiseymu a pozor!“ vykřikl Colin a zvedl se ze sedačky. „Smith naráží do Jacksonové! Štěstí, že kolem právě letěl Goyle, který jí pomáhá se udržet na koštěti!“

 „Díky,“ zamumlala, zatímco si třela rameno.

 „Hra pokračuje a Cadwallader bere camrál Vaiseymu, který společně s Benettovou přestali po zákroku na Jacksonovou hrát.“

 „To snad nemyslíte vážně?!“ ozýval se ze shora rozčilený Dracův hlas, který se stále přibližoval, jak mířil za madame Hoochovou. „Vždyť to byl jasný faul!“

 „Nikdo ze zmijozelských střelců nereaguje na mrzimorský útok a Malfoy požaduje oddechový čas, který ovšem nemůže dostat za probíhající mrzimorské akce.“

 Colin se přikrčil, když nad něj přiletěl Crabbe a mohutně se rozmáchl svou odrážeckou holí. Potlouk, který odpálil, silně uhodil jednoho z mrzimorských střelců, jenž měl zrovna camrál a druhý potlouk přiletěl v momentu, kdy další ze střelců sahal po míči. Rychle svou ruku stáhl zpět a jen se otočil za camrálem, který dopadl na zem.

 Hřištěm se rozlehl pronikavý hvizd píšťalky a zmijozelští začali pomalu slétávat na zem, zatímco mrzimorští je ze vzduchu nevraživě sledovali.

 „Pomozte jí!“ zakřičel Malfoy na ostatní a sám se s tváří zčervenalou hněvem rozletěl za Hoochovou.

 Vaisey k Andie přiletěl jako první a chytil násadu jejího koštěte. Opatrně jí koště stočil k zemi a společně začali klesat. Hned jak se dotkli země, kolem nich přistáli i ostatní a začali se vyptávat, jestli je v pořádku.

 „Bude to dobrý,“ ubezpečila všechny a opatrně si začala rameno procvičovat.

 „Andie!“ ozvalo se z tribuny, a když se volaná otočila, tak uviděla Jamese, jak se cpe dopředu přes ostatní studenty a naklání se z dolní tribuny. „Dobrý?“

 Přikývla, neměla chuť se překřikovat s celým stadionem a usmála se na něj. Věděla, že potom bude vědět, že je v pořádku. Kývl na ní zpátky a narovnal se.

 „Co se stalo?“ zeptala se Angela.

 „Popravdě nevím,“ odpověděla zdráhavě Andie. „Všimla jsem si ho, tak jsem nahrála Tomovi a už jsem nepočítala s tím, že by si mě dál všímal, jenže pak do mě vrazil a bolelo to tak moc, že jsem pustila násadu.“

 „Určitě tě nabral loktem,“ zavrčel Vaisey a zamračeně se ohlédl na skupinku třech střelců vznášejících se vedle sebe.

 „Uvidíme večer, jestli budeš mít modřinu,“ pokývala hlavou Angie a pohlédla na Malfoye, který k nim přicházel dlouhými kroky a v očích se mu zračil naprosto nepříčetný výraz.

 „Jsi v pořádku?“ pohlédl starostlivě na Andie ještě dřív, než se zastavil.

 „Jo, už to ani moc nebolí.“

 Přikývl a stejně jako Vaisey i on zlostně pohlédl do vzduchu. „Hoochová neviděla žádný nedovolený zákrok, takže nám neuzná trestné střílení,“ oznámil jim a zatímco kluci si odfrkli, tak Angela smířlivě přikývla. „Hrajou takhle, protože na nás nestačí, ale nejspíš si spletli tým, protože my si to nenecháme líbit.“

 „Jasně,“ zabručel souhlasně Crabbe. „Budou litovat toho, co udělali.“

 „Obzvlášť Smith,“ přidal se Goyle. „Měsíc nevyjde z ošetřovny.“

 „Toho bych přenechal Andie,“ navrhl Tom.

 „To ne,“ řekla rázně. „Já nehraju na žádnou pomstu a nechci, abyste to vy udělali za mě,“ zamračila se a významně pohlédla na Crabba s Goylem.

 „Tak fajn, hrajem!“ zakončil to Malfoy a všichni postupně vylétli zpět do vzduchu. Ben rychle odletěl k obručím a všichni se opět rozestavěli do úvodního postavení.

 Ještě než rozhodčí odpískala pokračování hry, tak si naposledy zahýbala rukou v rameni a zcela připravená na pokračování pohlédla na camrál, který vyletěl vysoko nad jejich hlavy.

 „Zápas opět pokračuje a camrálu se ujímá Cauldwell, společně se Smithem míří proti Marshallovi. Vyhýbají se Benettové, ale teď proti nim letí Vaisey a Cauldwell musí nahrát Smithovi. Jako zelená střela se objevuje Jacksonová a prudkou nahrávku chytá! Má menší problémy se zpracováním, vypadá to, že ta ruka ji opravdu bolí, ale už letí k mrzimorským obručím ze zadu podporována oběma svými spoluhráči.

  Cadwallader se rychle vrací a snaží se jí míč sebrat, Jacksonová však přihrává dozadu Benettové, která letí na Neesona. Ten vyráží, ale camrál chytá Jacksonová a připisuje si své první body za Zmijozel! Jak se zdá, není radno dráždit hada bosou nohou.“

 „Skvěle!“ přilétla k ní Angela a plácly si spolu.

 „Mrzimorští zakládají nový útok a tohle byl další sporný moment!“ zakřičel Colin, když se Smith zatočil v hodinách potom, co k němu přilétl Tom. „Zdá se však, že ani tentokrát nebude madame Hoochová přerušovat hru a Vaisey nahrává Jacksonové.“

 Andie chytla míč a zamračeně se podívala na Toma, který letěl vedle ní. Ten jen pokrčil rameny a ukázal dopředu, kde se proti nim řítila žlutá zeď mrzimorských hráčů.

 Zmijozel svůj náskok postupně zvyšoval a jen málo kdy se stalo, že by Ben nějaký z camrálu pustil za svá záda. Draco se několikrát rozletěl za zlatonkou, ale vždy se mu ztratila, když na něj někdo vyslal potlouk nebo se připletla mezi bojující střelce.

 Za stavu sto dvacet ku čtyřiceti si vyžádal oddechový čas tentokrát Cadwallader, protože jeho odrážeč Adrian Jones přes krev řinoucí se mu z natrženého obočí skoro ani neviděl. Rána se mu objevila poté, co spolu s Goylem svedli souboj o jeden z potlouků, který Jones nakonec vyhrál a málem shodil Malfoye z koštěte. Nikdo ovšem nemohl potvrdit, co se doopravdy stalo, protože všichni viděli už jen to, jak si Jones tiskne dlaň k oku.

 Celkově začal být zápas po zákroku na Andie mnohem agresivnější a to zejména díky odrážečům a Vaiseymu, který se nenechal dvakrát vybízet k nějakému tomu šťouchanci, pokud se zrovna rozhodčí nekoukala.

 „Zdá se, že Jones už je v pořádku a my už se můžeme vrátit zpět ke hře. Madame Hoochová opět vyhazuje míč, který chytá Vaisey a musím sám letět proti Neesonovi, protože Benettová s Jacksonovou jsou zablokované a camrál končí za brankářovými zády! Neeson se nepřesunul dost rychle.“

 Vaisey se spokojeně usmál na Andie s Angie, když se kolem něj najednou prořítil Malfoy a hned v závěsu za ním i Finch-Fletchley. Pohlédl za nimi a uviděl, jak tři metry před nimi se třepotá malý zlatý míček.

 „Je tu další souboj mezi chytači. Malfoy je první, ale Finch-Fletchley ho dotahuje! Zlatonka uhýbá a Malfoy se natlačil na Finch-Fletchleye, aby míček neztratil z dohledu! Finch-Fletchley nemůže pokračovat v pronásledování a musí uhnout před potloukem od Goyla! Rychle se dostává zpátky za Malfoye, kdyby mohl, tak by k té násadě i přirostl, ale to nestačí!“ zvolal zklamaně Colin. „Draco Malfoy chytá zlatonku a ukončuje zápas. Konečné skóre je dvě stě osmdesát ku čtyřiceti,“ oznámil uznale. „Mohu říct, že zmijozelský tým dokázal, že změny v družstvu vůbec nevedly k horšímu a my se jen můžeme těšit, až se Malfoyův tým postaví proti favorizovanému Nebelvíru. Nejdřív však budeme mít možnost shlédnout Nebelvír proti Havraspáru a to šestého prosince.“

 „Jo!“ vykřikly Andie s Angelou a obě přiletěli k Tomovi, kterého okamžitě objaly a nevšímaly si jeho překvapené tváře. Společně všichni tři vylétli k Dracovi, který oblétával kolečka kolem hřiště a nadšeně nad hlavou držel malý zlatý míček, jenž mu v zápase tolikrát unikl.

 Všichni ho poplácali po zádech, když ho doletěli a společně s ním i se zbytkem týmu obletěli poslední kolečko a snesli se na zem, kde už čekali další studenti oslavující jejich vítězství.

 Hned jak Andie přistála, se dostala do náruče svého bratra, který se sklonil k jejímu uchu, aby jeho gratulace byla přes všechno to veselí vůbec slyšet.

 Nakonec jí Tom s Angelou chytli kolem ramen a začali společně s ní odcházet zpět do šatny, kde hned všichni zapadli do sprch, aby se umyli.

 „To teda byla šlupka!“ řekla Angela, když se spolu s Andie vylezli ze sprchy a ona si hned všimla kamarádčina modrého ramene.

 „Nevypadá to tak hrozně,“ zavrtěla hlavou, když se na rameno znovu podívala a nechápala Angelin nesouhlasný výraz.

 „Jen pojď sem,“ poradila jí a otřela páru ze zrcadla, aby Andie pořádně viděla.

 „Páni,“ vydechla a nemohla uvěřit tomu, jak je podlitina velká. „Takhle to vypadá hůř,“ přiznala a prohlédla si rameno z každého úhlu, než se oblékla do spodního prádla a tílka.

 Ještě jednou se ohlédla do zrcadla a vyšla za ostatníma do šatny. Už si zvykla na kluky, kteří po ní pokukovali a stejně tak si i oni už zvykli na ni, takže se každé převlíkání obešlo bez zbytečných komentářů. Z toho, co jí vyprávěla Angela, pochopila, že i ona si tím prošla.

 „Koukněte na to rameno,“ upozornila Angie, než si Andie stihla přetáhnout tričko přes hlavu.

 „Jak jsem říkal,“ přikývl Tom. „Loket.“

 „Myslím, že Smith na tom bude hůř,“ pokrčila rameny a zamračila se, když se ostatní spokojeně ušklíbli. „Říkala jsem, že žádnou pomstu nechci.“

 „Ale no tak, Andie,“ protáhla Angela. „Copak mu tohle mohlo projít? Takhle si dovolit na holku? Navíc my hrajeme tvrdě,“ usmála se nakonec nevinně a na moment vypadala jako pravý andílek.

 „Kde je vůbec Draco?“ zeptala se radši Andie. „Myslela jsem, že s náma bude oslavovat.“

 „Je u sebe,“ odpověděl Vaisey a dooblékl se. „Můžeme jít ne? Společenská místnost čeká už jenom na nás,“ promnul si spokojeně ruce.

 „Jo jdeme,“ přikývli ostatní.

 „Dojdu ještě pro kapitána,“ houkla za nimi Andie a ostatní jen souhlasně zamručeli, než postupně vyšli na čerstvý vzduch.

 Opatrně zaťukala a pomalu vstoupila dovnitř. Nechtěla nějak narušovat Dracovo soukromí. Překvapeně se otočil, když se otevřely dveře a narovnal si tričko, který si právě přetáhl přes hlavu.

 „Promiň,“ usmála se omluvně. „Ostatní už odešli do společenské místnosti a já si řekla, že tě vyzvednu, protože kapitán přeci nemůže na oslavě vítězství chybět.“

 „Děkuju,“ usmál se upřímně a dívčin úsměv se o to rozšířil. „Ale beze mě by se to obešlo,“ ujistil ji. „Nejvíc oslavovat si zasloužíš ty společně s Angie a Tomem.“

 Opravdu je to skromnost, co právě slyší od Draca Malfoye? Ten kluk jí dneska nepřestával udivovat.

 „Ale nepovídej a pojď,“ ušklíbla se a plácla ho do ramene.

 Celý tým na ně čekal před vchodem a společně i s Jimmym, který tam byl s nimi, se vydali zpět do hradu s košťaty na ramenou a úsměvy na rtech.

 Všichni je přivítali s hlasitým jásotem, když vstoupili dovnitř a James se taktně odpojil, aby si jeho sestra mohla nerušeně užít svou chvilku slávy.