Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


22. kapitola - Nové zkušenosti

7. 8. 2012

 Harry se soustředil na ten pocit a to ho zavedlo až k magickému jádru. Po pár vteřinách si byl jist, to se ozvalo jeho magické já, které na něj doslova křičelo: “to není ona.“ Harry pochopil.

“A to znamená co?“ zeptal se svého magického já.

“No, v podstatě nic, jen bylo mým úkolem tě na to upozornit. Je to starobylá magie ještě z časů, kdy byl nemanželský sex tabu a rozvod byl nemyslitelný.“

“Dobře, takže to není moje Pravá láska, ale můžu s ní spát?“ ujišťoval sám sebe Harry.

“Jistě, jen bys jí asi měl říct celou pravdu.“

Když se vrátil zpátky z nitra, tak mu Dora pořád seděla na klíně a trpělivě čekala.

„Dobře, musím ti ještě něco říct a pak uvidíme. Pamatuješ si, jak jsem ti říkal, že hledám, jednu konkrétní osobu, nejspíš ženu, která mi pomůže porazit Voldemorta?“ zeptal se Harry nejistě.

„Jistěže,“ odpověděla zmateně Dora.

Harry nevěděl jak pořádně pokračovat dál, „no, měla by to být moje žena.“

Naštěstí Dora rychle pochopila. „Oh, už asi chápu, co mi chceš říct. Já nejsem ona a ty ses to teď dozvěděl.“

Harry přikývl.

„A ty nechceš se mnou … nic mít, protože nejsem ta pravá?“

„To jsem neřekl,“ v tu chvíli Harry úplně zrudnul. „Jen jsem se sám se sebou domluvil, že bys to měla vědět, abys měla všechny informace, než se rozhodneš.“

Dora se jen usmála: „Nejsem tak naivní, abych si myslela, že spolu budeme do konce života. Nebudeš můj první a ani poslední, neříkám, že to pro mě nebude nic znamenat. Musím přiznat, že je to trošku zvláštní, ale mě to vzrušuje ještě víc, když vím, že to bude, jak to říct, možná nezávazné, ne to není to správné slovo, možná, ne nevím.“ Dokončila nahlas svůj myšlenkový pochod a začala Harryho zase líbat.

Iniciativu převzala od začátku Dora, Harry tak trochu nevěděl co s rukama, až když ho přestala líbat, přetáhla mu hábit i s tričkem přes hlavu a přesunula svojí pozornost na jeho hrudník, tak začal používat ruce a rozepnul jí podprsenku. Dora vstala a chtěla Harrymu stáhnout kalhoty, ale ten měl jiný nápad, vstal také, vzal Doru do náručí a odnesl si ji do ložnice, kde ji položil na postel, kalhoty mu spadly, když se postavil, takže se z nich vyvlíkl a zůstaly v obýváku na zemi. Přilehl si k ní a začal se věnovat jejímu tělu, ze začátku ho musela trošku vést a dávat mu najevo, co se jí nejvíc líbí, tak ji postupně úplně vysvlékl a důkladně prozkoumal každičkou část jejího těla. Později už Harryho nevedla a plně se nechala unášet na vlně vášně. Když se v křeči přitiskla k jeho tělu, jak nejvíce mohla, tak se Harry trošku vyděsil.

„Jsi v pořádku Nym,“ zeptal se udýchaně Harry a podíval se jí do tváře.

Ještě pořád měla zavřené oči, ale široce se usmívala a celé tělo se jí lesklo potem, Harrymu došlo, co se stalo a povzbuzen svým úspěchem se opět vrátil ke své předešlé činnosti. Dora se v extázi kroutila dost dlouho a Harry se jí dál věnoval. Když se Dora malinko uklidnila, tak mu jemně naznačila, aby si lehl vedle ní.

„Byl jsi skvělý, Harry, teď je řada na mě.“ S těmito slovy ho začala líbat na krk a prsty mu kroužila okolo bradavek.

„To určitě říkáš každému,“ řekl Harry, ale spokojeně se zavrtěl a začal jí hladit ve vlasech.

Dora mu trošku překvapeně pohlédla do očí. „Vím, že s tímhle nemáš zkušenosti, ale podobné věci při tom už nikdy neříkej, teda pokud nechceš, abych přestala. A pro tvoji informaci, říká se to každému, ale jsi první, kdo mě udělal takhle, úplně jsem ztratila kontrolu. Začínám litovat toho, že vím, že tě nebudu mít do konce života jenom pro sebe a závidím té tvé vyvolené, ať už je to kdokoliv, možná by mi tě mohla občas půjčit.“

Harrymu chvíli trvalo, než zpracoval všechny informace a obzvlášť ta poslední ho zarazila, ale než se nad tím stačil zamyslet, přestal o tom uvažovat, protože dívka se přesunula po jeho těle níž a začala se mu velmi intenzivně věnovat.

Na Harryho to přišlo rychle, než stačil Nym cokoliv říct, nebo spíš naznačit, protože mluvit mezi vzdychy neměl kdy, už se zmítal v křečích.

„Tak co, jak se ti to líbilo?“ zeptala se Dora a přesunula se vedle něho a něžnými doteky a polibky přiváděla Harryho zpátky do reality.

Harry nemohl ani promluvit, tak alespoň přistoupil na její hru, i když nevěděl, co bude následovat, připadal si vyčerpanější, než kdy byl, vyčerpanější než po svém zápase s baziliškem, vyčerpanější, než po návratu ze hřbitova. Žádné pokračování se ovšem ten večer nekonalo, v těsném objetí a při hlazení jeden druhého usnuli.

Ráno Harryho probudil cizí pohled, pomalu otevřel oči, několikrát zamrkal, než se mu podařilo zaostřit na obličej dívky, která ho pohledem probudila. Když ji Harry poznal, tak se široce usmál.

„Nym, jak dlouho si vzhůru?“ zeptal se a potlačil zívnutí.

„Jen chvilku, už bychom měli jít cvičit,“ řekla s úsměvem dívka a nasadila mu brýle.

„Cvičit? Večerní cvičení se mi celkem zamlouvalo.“ Usmál se Harry a zrůžověl.

„To si necháme zase navečer, teda jestli chceš pokračovat další lekcí.“

„Rád,“ přikývl Harry a začal ji zase líbat na krk.

„Ne, teď ne, až večer,“ odtáhla se Dora, „myslela jsem cvičit v posilovně, já si navíc musím dojít k sobě, abych se převlékla.“

Tonksová odkryla přikrývku a pomalu se začala zvedat z postele, moc dobře věděla, jak vstávat, aby mu nabídla pohled na každičkou část svého těla. Harry toho samozřejmě využil, i když okamžitě začal litoval, protože na ten výjev zareagovalo i jeho tělo.

„No tak, Harry, vstávej,“ řekla Dora a strhla z něj přikrývku. Nijak ji to nepřekvapilo, jen ho přejela zkoumavým pohledem doprovázený širokým úsměvem a začala se oblékat. Harry ji po malinkém zaváhání napodobil.

 Do posilovny dorazil Harry před Hermionou a předpokládal, že se minula i s Dorou, kdyby ji potkala, tak by se o tom nejspíš zmínila. Ta dorazila pár minut po nich, ale odcházeli všichni společně, každý do své koupelny.

Jinak den proběhl téměř stejně jako ten minulý. Jen Ron byl víc nervózní a nevrlý, protože i když včera nad úkoly strávil celý den, nenapsal jich ani polovinu. Dvojčata začala upravovat Z pohádky do pohádky, ale moc originálních nápadů už neměli.

Večer přišla Dora zase k Harrymu, ten na předešlý večer nedokázal zapomenout, ale nijak mu to nebránilo v každodenní činnosti.

„Tak jakou lekci jsi pro mě připravila dneska?“ zajímal se Harry a spiklenecky na ni zamrkal.

„No uvidíme, co kdybys dneska udělal striptýz ty mě?“

Tím Harryho uvedla do rozpaků, ale když si vzpomněl na ty úžasné zážitky ze včerejška, tak jen pustil hudbu a začal, nebyl tak pohyblivě nadaný jako Dora a připadal si jako kretén, ale když viděl, jak ho se zájmem sleduje, tak pokračoval. Dora se nakonec zvadla a začala se taky svlékat. Hudba se změnila na ploužáky a ti dva jen ve spodním prádle se na sebe tiskli. Tancovali celkem dlouho a oba byli celkem zpocení. Tonksová ho začala pomalinku při tanci dirigovat do ložnice a přes ložnici až do koupelny, kde začala napouštět jeho velkou vanu. Harry rychle pochopil, co bude a začal jí rozepínat podprsenku a svlíkat kalhotky. Jeho trenýrky zmizely, aniž by si všiml, že mu je sundala. Chvilku jí podezíral z použití bezhůlkové magie, ale neměl čas o tom dlouho přemýšlet, protože ho šetrně strčila do vany. Mazlení ve vodě byla pro Harryho nová zkušenost, sice už věděl na jakých místech je Nym citlivá, ale voda to činila zajímavější a víc vzrušující.

Po velmi dlouhé a zajímavé koupeli se navzájem osušili a přemístili do ložnice. Harry tentokrát strčil do Dory a ta spadla do postele, okamžitě za ní skočil, ta ho ale okamžitě přetočila pod sebe a obkročmo si na něj klekla. Začali znovu prozkoumávat vzájemně svoje těla.

„Počkat, počkat,“ zarazil se Harry a znovu důkladně prohmatával její ňadra. „Neříkala jsi, že to není pohodlné a musíš se na to soustředit?“

„Koukám, že posloucháš ušima a ne tím čím většina chlapů, a ano říkala, jen jsem tě chtěla vyzkoušet, jestli si mě pamatuješ. Je vidět že ano, takže tě čeká sladké odměna.“ Podala vysvětlení a začala se mu velmi intenzivně věnovat, takovým způsobem, že to Harry nemohl dlouho vydržet. Poté si role vyměnili, když se jí Harry věnoval, už měla zpátky svoji obvyklou podobu, tak se začal cítit znovu připraven. Nym si toho pochopitelně všimla.

„Pokročíme dál Harry?“ zeptala se ho s výrazem uspokojení, ale bylo vidět, že to bere vážně.

„Asi bychom měli, ne? Předpokládám, že na tohle se normálně neptá?“

„Ne, nemusíme, nebudu ti nijak zazlívat, když zůstaneme při tomhle, a ráda si to s tebou ještě mnohokrát zopakuju, jsi vážně moc šikovný kluk. A na tohle se ptá, je to celkem důležitý, i když musím přiznat, že ne takhle otevřeně, většinou stačí oční kontakt a kývnutí hlavy, nebo tak něco.“

„Dobře chápu, já, já, nevím nejsem si jistý,“ poněkud blekotal Harry, než se zarazil. „Něco mě napadlo, kdybychom pokračovali, neměli bychom něco použít?“

Dora měla co dělat, aby nevyprskla smíchy a zamumlala něco, co Harry identifikoval jako „ach ti mudlové.“ „Kouzelníci mají pohodlnější způsoby, jak zabránit početí a jsou naprosto spolehlivé, Preventivní lektvar určitě znáš, působí jeden měsíc. Podává ho madam Pomfreyová, říká se o něm, že je vzácný, ale není to pravda, to si mají jenom studenti myslet, jinak by si pro něj chodily všechny holky a Bradavice by byly spíš nevěstinec než škola. Existuje i jiný způsob, vlastně dva, buď kouzlo, ale to se moc nedoporučuje, protože vyžaduje soustředění a to v těchto situacích občas není lehké, nebo lektvar, který působí neomezenou dobu, tedy pokud si nevezmeš protijed, působí na muže i ženy a stačí, když je pod jeho vlivem jeden z nich, ale ten už je skutečně vzácný. Já ho dostala k sedmnáctým narozeninám od rodičů i se zajímavým školením. Jako bych většinu z toho už neuměla z praxe.“ Zachichotala se Dora jako malá uličnice.

„Takže můžeme pokračovat,“ konstatoval Harry.

„Vážně?“ ujišťovala se ještě jednou Nym.

Harry nezvolil slovní odpověď, ale i tak bylo jasné, že vážně.

Pokračovali tam, kde před rozhovorem skončili, Dora se přesunula nad něj a navedla si Harryho, kam chtěla. Harry poprvé pocítil ten úchvatný pocit a stal se skutečným mužem. Chvilku jim trvalo, než se sehráli, ale potom už spolu pluli na vlnách vášně a rozkoše. Několikrát změnili polohu než oba uspokojení a naprosto vyčerpání usnuli v těsném objetí.

Dora se zavrtěla a trošku zmateně se probudila, byla si naprosto jistá, že s ní v posteli byl Harry a ještě se jí nestalo, že by se její partner nebo milenec uprostřed noci probudil a odešel od ní, ale zatím nepotkala nikoho, jako byl on, byl to ten nejlepší milenec, jakého měla. Vstala, vzala si jenom hůlku a vydala se ho hledat, v koupelně nebyl, tak se šla podívat do obýváku. Byl tam, seděl v tureckém sedu, oči měl zavřené a v klidné tváři výraz soustředění. Měl na sobě jen trenýrky a jeho tělo jí přitahovala čím dál víc. Sedla si vedle něj, ani se nepohnul, možná o ní ani nevěděl a ona ho nechtěla rušit, i když jí zajímalo, co dělá, měla trochu obavy, že lituje toho, co udělali.

Harry se vrátil ze svého magického jádra, kde cvičil svého Pandumara a mluvil se svým magickým já, měl totiž pochybnosti o tom, jestli Dora skutečně není jeho Pravá láska, její přítomnost mu byla příjemná, rychle se sehráli i v posteli a i když si tím nebyl jistý, přišlo mu, že její magický potenciál je o hodně větší, než je obvyklé. Seděla vedle něj a soustředěně ho pozorovala.

Usmál se na ni. „Proč nespíš?“

„Spala bych, ale můj přítel a fantastický ohřívací polštářek se mi vypařil.“

„Přítel?“ nazdvihl obočí Harry, ale v tom šeru si nebyl jist, jestli to viděla.

„Ano přítel, nebo mě nepovažuješ za svoji přítelkyni, nebo lituješ toho, co jsme udělali?“

„Ne, nelituju toho, naopak jsem rád, ale myslel jsem, že…“

„Že nemůžeme být pár, když nejsem ta pravá? A co když ji nikdy nepotkáš? To prostě budeš do konce života sám?“

„Myslel jsem, že ty nechceš být moje přítelkyně. Když ji nepotkám, tak nás Voldemort nejspíš všechny zabije a můj život bude hodně krátký.“

„Právě proto by sis ho měl víc užívat a nebrat na sebe tolik odpovědnosti, proroctví se nemusí vždycky vyplnit a jen málo kdy si je kouzelníci vyloží přesně. Nevím, jaké máš o mně mínění, ale nikdy jsem nespala s nikým, s kým jsem nechodila a nepovažovala ho za svého přítele, a asi vím, co sis myslel, ale bylo jich jen pár, přesněji řečeno tři.“

Harry se zatvářil překvapeně, ani ne tím co slyšel, jako spíš skutečností, že mu to všechno řekla. „Nemusíš mi to všechno povídat.

„Já vím, že nemusím, ale chci. Přeju si být tvou přítelkyní.“

„I když víš, že náš vztah nemá budoucnost?“

„Ano, hodně jsem o tom přemýšlela, a skutečnost, že to teď vím, mi rozhodnutí trošku zkomplikovalo, ale nakonec jsem si řekla, že jsem ani u těch třech předchozích tak nějak nepočítala, že spolu budeme do konce života, kouzelníci se sice obvykle berou mladí a zůstávají spolu do konce života, ale já na to nejsem, možná proto, že můj táta je mudla a ti to mají jinak. Ty si zasloužíš stejnou šanci jako oni a když ti při tom ještě můžu pomoci zbavit svět Voldemorta, chci být s tebou.“

„Dobře moc rád budu tvůj přítel. Ale domluvíme se na jedné podmínce.“

„Poslouchám.“

„Když potkáme toho pravého, ať už ty, nebo já…“

„Tak se samozřejmě rozejdeme, ale přála bych si i tak zůstat alespoň tvou kamarádkou,“ přerušila ho Dora.

Harry přikývl, „jsme domluveni.“

„Teď mi řekni, co si tady dělal?“ změnila téma Dora.

„Meditoval, učím se jak se stát zvěromágem, profesorka McGonagallová mi řekla, ať přes prázdniny pravidelně medituju a cvičím své magické já.“

„Zvěromágem?“ žasla Dora. „Kdy jsi mi to hodlal říct?“

„Já nevím, nepřipadalo mi to důležité, dokud to neumím.“

„Dobře, ale pro příště žádné tajemství, co ještě o tobě nevím?“

„Já nevím, co nevíš? Asi na to budeme muset časem přijít.“ Usmál se na ni Harry.

„Metamorfomág nemůže být zvěromágem, jinak bych se to taky chtěla naučit, asi bych se měnila v Mangustu liščí, je to malinká šelmička, která zabíjí hady. V co se vlastně měníš ty?“

Harry vstal, „pojď“ nabídl jí ruku a pomohl jí na nohy, intenzivně přitom vnímal její nahé tělo, ale po tom, co spolu v posledních dnech dělali, už od ní dokázal odtrhnout oči. Přesunuli se ke knihovně. Věděl, že ve svých knihách Pandumara nenajde, ale dole v rodinné by měl být, tak alespoň vyzkouší, jestli funguje to kouzlo, co Dora použila na jeho knihovnu. Taky že ano, objevila se sice jen jedna kniha, ale byl to jiný výtisk té samé encyklopedie, ve které Pandumara našel poprvé, otevřel knihu, a ta se sama přelistovala na hledanou stránku a podal ji Nym.

Ta se do ní začetla: „Tak Pandumar k tobě sedí, prostě roztomilý kocourek a zároveň nebezpečná šelma.“ Zavřela knihu a zívla, „Pojď zpátky do postele.

Vrátili se tedy zpět a po chvilce tulení opět v náruči usnuli. Ráno se první vzbudil Harry, ale sotva otevřel oči a zaostřil na obličej před sebou, uviděl, že už je taky vzhůru. „Dobré ránko Nym,“ pozdravil ji Harry.

„Dobré Harry,“ odpověděla a otřela svůj nos o jeho. „Už musím vstávat, musím se jít převléct,“ řekla a začala hledat svoje oblečení.

Harry se natáhl po brýlích, na druhý pokus je nahmátl a nasadil si je. „Já, no, chtěl bych, měl bych, takový návrh. Nechtěla by sis sem dát pár věcí na převlečení, abys nemusela každé ráno běhat k sobě?“

„To jako abych se k tobě nastěhovala? Brzdi, chlape, tak daleko ještě nejsme a asi ani nikdy nebudeme,“ řekla zcela vážně Tonksová, ale usmívala se při tom. Otočila se k němu, na chviličku se zarazila, když uviděla, že má na nose brýle, byla si téměř jistá, že mu je v noci sundala a dala na noční stolek na své straně postele, kam ze své pozice nemohl dosáhnout. A neslyšela, že by se pohnul, alespoň ne tolik, aby na ně dosáhl a věděla, že hůlku má v koupelně na zemi, kde mu včera odepla pouzdro ze zápěstí.

„No, nevím, jestli nastěhovat je to přesné slovo, co jsem myslel, ale pokud chceš, tak klidně můžeš, jen musíme upravit dveře, aby ses sem dostala.“

„Ne, to v žádném případě nebude nutné. Jak vůbec ty dveře fungují?“ zeptala se v okamžiku, kdy si zapínala podprsenku.

„Nepustí nikoho, komu to nedovolím, cedulka na dveřích ukazuje jméno toho, kdo stojí přede dveřmi, a můžu s ním skrz dveře komunikovat pomocí své mysli.“

Dora přikývla, „maximální verze magicae pincerna, dobrá práce, jaký jsi tomu dal rozsah?“

„Myslím, že celý dům i se zahradou, pokud jsem mimo, mělo by to hlásit, že jsem nepřítomen.“

„Jo takže pokud jsi v domě, tak mě sem můžeš pustit. Dobře přinesu si sem pár věcí na převlečení, ale až odjedeš, tak se přestěhuju zpátky k sobě.“

Skutečně si při cestě do posilovny vzala pár kousků oblečení, nějaké hygienické pomůcky a takové ty věci. Harry už seděl na rotopedu, když se mu v hlavě ozval její hlas, ještě pořád si na tohle kouzlo nezvykl, ale teď ji očekával, takže se ani nelekl a pustil ji dál. Položila svoje věci na stůl a šla za Harrym do posilovny, kde byla už i Hermiona, dneska ji minula jen o chlup, kdyby si s Harrym dala ještě jednu pusu, tak by se nejspíš srazily na schodech. Když odcházeli z posilovny, tak Dora zcela samozřejmě zamířila s Harrym do jeho pokoje. Hermiona jen nadzvedla jedno obočí, ale nijak to nekomentovala a zamířila po schodech dolů. Ti dva zalezli do vany spolu, což zapříčinilo, že přišli na snídani hodně pozdě. Hermiona na ně ale pořád trpělivě čekala, i když z toho jak koulela prázdným hrnkem v dlaních, bylo evidentní, že je nervózní.

Čekáš na nás?“ zeptal se ji s úsměvem Harry a sednul si naproti ní s Dorou po boku.

„Ano čekám, jen nevím, jak mám začít.“

„Tak já ti to ulehčím, myslím, že ti jde o nás,“ obrátil pohled na Doru, “jsme oba už dost staří a víme, co děláme.“

„Nechtěla jsem vás přesvědčovat, abyste toho nechali, jen jsem vás chtěla upozornit, že o tom za chvilku budou všichni vědět.“

„To nám ale nevadí,“ odpověděla místo Harryho Dora. „Nebudeme to roztrubovat, ale nehodláme s tím ani dělat tajnosti,“ doplnil ji Harry.

Hermiona jen přikývla a se zvláštním výrazem odešla do knihovny.

Oni se v klidu nasnídali. „Máš dneska něco na práci?“ zeptal se Harry.

„No v práci mám volno, protože jsem měla být s rodiči, pro Řád nic nemám, protože se mnou nepočítali, jen pokud by se objevilo něco akutního, tak budu muset zasáhnout. Proč se ptáš?“

„No když jsme si ujasnili, jak to mezi námi je i že se nebudeme schovávat, tak bychom měli využít čas, který máme a být co nejvíc spolu.“

„To jako myslíš v posteli?“ zeptala se se zvláštní zvědavostí Dora.

„ Ne, to ne, já myslel normální volnočasovou aktivitu i s ostatními, jen abychom byli spolu, já vlastně ani nevím, co ráda děláš.“

„No já moc volného času posledních pár let nemám, napřed tvrdý výcvik a pak práce Bystrozora a Fénixův řád, tohle je moje první pořádné volno, které po čtyřech letech neprospím.“

„Tak dobře a co jsi ráda dělala, když jsi dřív měla čas?“ nenechal se odbýt Harry.

„Celkem ráda jsem malovala, ale jen mudlovským způsobem, když jsem byla malá, tak mi táta kupoval ty, no… pastelky se tomu myslím říká. Později jsem přešla na kresby tužkou, zkoušela jsem to i brkem a inkoustem, ale to nebylo ono a poslední prázdniny jsem zkoušela i olejomalbu.“

„No dobře, já jsem na malování dřevo, ale ty jsi měla tátu mudlu a když ti kupoval pastelky, tak s tebou hrál i jiné mudlovské hry, ne?“

„Jo, to máš pravdu. Proč se ptáš?“

„No, jestli by sis nechtěla zavzpomínat na dětství a něco si zahrát?“

„Proč ne, pokud to nebude nic moc infantilního, jako paci paci pacičky?“ pokrčila rameny Dora.

Užili si hodně příjemný den, dopoledne strávili v obýváku, kde především s dvojčaty hráli ty jejich upravené hry. Hodně se bavili, když Harry a Tonksová hráli šachy proti dvojčatům. Harry si byl celkem jist, že kdyby hrál sám, tak by je porazil, stejně jako by je porazila Dora, ale společně jim to moc nešlo a prohrávali. Odpoledne přestalo sněžit, takže vyšli ven a stavěli sněhuláka a skončili velkou sněhovou bitvou. Začalo to tak, že Dora strčila Harrymu sníh za krk, ten jí chtěl trefit sněhovou koulí, ale uhnula mu a koule trefila Freda do zad, toho okamžitě pomstil George, když trefil Harryho do prsou. Postupně se zapojili všichni a skončilo to tak, že Harrymu někdo sestřelil brýle z očí a ten narazil do Dory a oba společně spadli přes velkou sněhovou kouli, která měla být základ pro dalšího sněhuláka.

„Já myslela, že počkáš až na večer,“ pošeptala mu se smíchem Nym do ucha.

„Já bych i počal, kdybys nebyla tak krásná,“ kontroval se smíchem potichu Harry. „Neviděl jsem, spadly mi brýle,“ dodal už nahlas, aby odvrátil pozornost ostatních od toho, co si šeptali.

Když mu je Fred pomocí hůlky přivolal a opravil, protože na ně Ron nevědomky šlápl, tak se odebrali do tepla domu se převléknout k večeři, poněvadž byli všichni úplně promočení.

Po večeři, když ještě všichni seděli u stolu, se objevil Brumbál, vesele je všechny pozdravil, než jim objasnil důvod své návštěvy „Jak jistě víte, Alastor Moody byl zraněn a ještě se nezotavil natolik, aby byl schopen od nového roku zastávat své místo učitele Obrany proti černé magii. Byl jsem proto přinucen hledat náhradu, to se s Billovou pomocí podařilo. Je sice mladá, ale věřím, že více než schopná, a myslím, že až ji lépe poznáme, stane se platným členem Řádu. Má přijít zítra a seznámit se s vámi, byl bych rád, kdyby byla v tomto domě vítána a do nového roku ubytovaná ve východním křídle, její byt v Bradavicích není ještě zcela připraven a protože se posledních pár let nezdržovala v Anglii a nemá se, kam na těch pár dní nastěhovat, musela by hledat krátkodobý podnájem, nebo hotel.“

„To nebude problém, jeden pokoj ve východním křídle je ještě volný, Yuki jí ho připraví,“ řekl Sirius.

„Výborně, výborně, tak zítra,“ rozloučil se Brumbál a dřív než mu Molly stihla nabídnout večeři, tak odešel.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Něco chytrýho

Vojta,18. 8. 2012 13:20

Hele pokud chceš psát porno, tak na to jsou spešl stránky. Tak bych to sem moc nemíchal.

Re: Něco chytrýho

Solzo,18. 8. 2012 14:08

Vám ostatním to taky připadalo jako porno? Ptám se proto, že v následujících kapitolách se objevují podobné scény s touto tématikou, ale pokud se vám to nelíbí, nebo vám to připadá nevhodné, tak to můžu přepsat. (A schovat to do jiné povýdky, ke které zatím scháním podklady.)

Re: Re: Něco chytrýho

František,18. 8. 2012 14:25

No, myslím si že pokud to máš takhle rozepsané tak bys to neměl měnit, jako porno mi to nepřipadá, takže doporučuju pokračovat, tak jak si začal.

Re: Re: Něco chytrýho

Kejhy,19. 8. 2012 14:50

Mě to taky jako porno nepřipadá... Rozhodně pokračuj :)

Re

vita,12. 8. 2012 0:29

super kapitola tak sem zvědavej kdo nakonec bude Harryho láska

RE

Solzo,10. 8. 2012 22:29

Tak kdo je pro Harryho ta Pravá, je jesné prakticky od začátku, obzvlášť na těchto stránkách (možná je škoda, že jsem to neudržel v tajnosti déle, ale už se stalo). Další kapitolu očekávejte ke konci měsíce. Moje Beta a zároveň téměř spoluautorka Kate, se jede rekreovat, (aby to se mnou dál vydržela).
Moc, moc děkuji za všechny vaše komentáře a doufám že se přidají i další čtenáři.
Všiml jsem si, že přes léto malinko stagnuje vydávání povýdek, nevím jestli to je jenom u těch které čtu já, nebo to je globálnější problém. Takže pokud nemáte co číst, dovolil bych si vám doporučit povýdku mé trufnu si říct kamarádky Luny. http://www.ladyluna.estranky.cz/ čeká vás tam přes 200 stránek poutavého čtení s originálními nápady.
Přeji příjemné prorožití příštích letních dnů.

:)

Kejhy,10. 8. 2012 21:34

Pěkná kapitola :) Má to rozhodně zajímavý vývoj, a kdo je jeho vyvolená je skoro 100% jisté :D Vzhledem k tomu, že píšeš povídky na můj nejoblíbenější pár, tak... :D No rozhodně jsem zvědavý, jak to celé bude pokračovat :) Každopádně se mi líbí tenhle průběh děje :D

Pekne

Lucas,9. 8. 2012 20:54

Krásna kapitolko Tonksovú mám rad a človek si musí užiívať pokým nenájde tú pravú :)

...

Coconut,9. 8. 2012 12:04

Přesně o tom jsem mluvil, super kapitola. Hermiona se zdála trochu zklamaná, možna nasraná. Že by? Jen doufam, Že návrat do školy se blíží. Těším se na další kapitolu.

(:)

Annie,8. 8. 2012 7:25

Zajímavá kapitola, Harry si konečně začal užívat, ale myslím si, že vím, kdo je jeho pravá láska, myslím :). Moc pěkný.