Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


20. kapitola - Vánoce na štábu

5. 7. 2012

 Ráno se probudil zmatený a lehce dezorientovaný, několik desítek sekund mu trvalo, než si uvědomil, že je ve své nové ložnici v domě rodiny Blacků, byl celkem rád, že nezačal panikařit, nebo dokonce křičet. Posilovnu si stihl prohlédnout už včera, ale stejně si ji ještě jednou celou prošel a předem si vybral stroje, na kterých chce dneska cvičit. Mířil zpátky do první části, k rotopedům, které jsou, jak se dočetl, vhodné na rozehřátí a rozproudění krve, když si vzpomněl, že slíbil Hermioně a Ginny, že jim poví , popřípadě je i vzbudí, ale už se mu nechtělo z posilovny odcházet, tak si řekl, že vyzkouší, jak bude fungovat jeho spojení s Yuki. Ta se objevila sotva vyslovil její jméno.

„Co si pán přeje?“ zeptala se svým roztomile pisklavým hláskem.

„Mohla bys prosím Hermioně a Ginny říct, že už jsem v posilovně? Když budou ještě spát, tak je prosím vzbuď.“

„Ano jistě, jak si pán přeje,“ řekla skřítka a s tichým puf zase zmizela.

Děvčata dorazila během několika minut a ihned se k němu přidala. Hermiona s ním už chodila cvičit skoro čtyři měsíce, tak jí rotoped nedělal žádné potíže, ale Ginny po pár minutách došel dech. Nakonec se všichni prostřídali na všech strojích, které Harry při své obchůzce vybral , občas, především Ginny, musel předvést, jak se který stroj správně používá. Harry pozoroval mezi děvčaty velký rozdíl, Hermiona na to sice nevypadala, její postava se ani moc nezměnila, ale oproti Ginny, které měla na první pohled sportovnější postavu, byla mnohonásobně silnější a vytrvalejší. Několikrát se mu stalo, že přestal cvičit a s velkým zájmem sledoval jednu či druhou dívku, když si to ale uvědomil, tak se vždy s leknutím rozhlédl a pokračoval dál ve cvičení.

Na snídani se dostali až po deváté hodině, kdy v kuchyni už nikdo nebyl, Harry chvíli váhal, jestli se má do přípravy snídaně pustil sám, nebo zavolat Yuki, aby jim snídani připravila ona. Nakonec se rozhodl udělat ji sám, konec konců v tom měl dlouholetou praxi ze svého pobytu u Dursleyových a navíc si byl téměř jist, že už by Hermiona projevila svůj názor na zneužívání domácích skřítků. Sotva ale našel hrnky na čaj, s tichým puf se vedle něj objevila Yuki.

„Copak pán potřebuje?“ zeptala se skřítka svým líbivým až svůdným dětským hláskem.

„Chtěl jsem si udělat něco k snídani Yuki,“ odvětil Harry.

„Ale to je práce Yuki a Baddyho, pán má jistě mnohem důležitější věci na práci než přípravu snídaně.“ Harry měl chviličku dojem, že v tom jemném skřítčím hlásku zaslechl podtón výčitek.

Tak už se s Yuki dál nehádal a objednal u ní snídani pro tři. Když jim ji přinesla, všiml si vyčítavého pohledu, kterým ho Hermina probodla a téměř znechuceného výrazu v její tváři a řekl si, že si to s ní musí vyjasnit a to co nejdřív.

Po snídani Ginny odešla dveřmi do obývacího salónku, který byl za kuchyní a kde předpokládala, že bude Ron a všichni, kdo mají chvilku čas. Hermiona se chystala vyrazit do knihovny, ale Harry jí zarazil s tím, že by s ní rád mluvil, nejlépe u něj.

Vysvětlil jí, co se přesně v kuchyni stalo i jaký dojem v něm skřítka vzbuzovala. Taky ji ujistil, že jí rozhodně nehodlá využívat a že jí spíš bere jako kamarádku než jako služku a navrhl jí, aby si s ní pořádně a v klidu popovídala. Hermiona nakonec souhlasila s tím, že si s Yuki a Baddym promluví, protože jak sama přiznala, domácí skřítky vlastně nezná, v knížkách se o nich nepíše, a když náhodou ano, tak je píšou kouzelníci s vlastním názorem.

Když přišli dolů do obývacího salonku, tak se tam zrovna řešily vánoční nákupy a především kdo půjde jako jejich doprovod, Harry doufal, že s ním půjde alespoň někdo známý, když už musí vánoční nákupy absolvovat s ochrankou. Nakonec je rozdělili na tři skupiny, dvojčata půjdou s paní Weasleyovou a Billem, Ron a Ginny půjdou s panem Weasleym a s Harrymu neznámou Emmelínou Vancevou, poslední skupinku tvořil Harry a Hermiona s doprovodem Tonksový a Lupina.

Harry si po poradě došel pro domácí úkoly a přesunul se s nimi do knihovny, kde Hermiona vyhledávala informace o domácích skřítcích a celkem znechuceně si je pročítala, do oběda zbývala ještě asi hodina, když otráveně vrátila i poslední knihu, co našla a připojila se k Harrymu při psaní domácích úkolů.

Při obědu se Hermiona domluvila s Yuki, že až bude mít skřítka chvilku čas, tak si s ní přijde popovídat do knihovny. Potom se vrátili do knihovny, Hermiona si vzala několik knih, co předtím znechuceně vrátila, chtěla si některé pasáže projít s Yuki. Harry se vrátil ke psaní úkolů, chtěl si je všechny napsat co nejdřív, aby se mohl věnovat přepisu svých poznámek. Yuki přišla asi ve dvě hodiny a přesunula se s Hermionou na druhý konec knihovny, aby Harryho nerušily.

Hermiona se vrátila asi za hodinu a celkem spokojený výraz dával jasně najevo, že si s Yuki padli do oka.

„Ona je naprosto skvělá,“ řekla Hermiona a celá zářila.

„Jak to myslíš?“ zvedl hlavu od úkolů Harry.

Hermiona si vedle něj sedla a začala. „No, že jsou skřítci našimi otroky,prostě se mi nelíbí a chtěla jsem to změnit. To co mi řekl Dobby a to, co jsem se o nich dočetla, mě v tom jenom utvrzovalo, ale promluvit si s Yuki byl dobrý nápad, ona mi to vysvětlila. Skřítci samozřejmě poznají rozdíl mezi dobrým a špatným zacházením, Yuki to sice nedala moc najevo, ale myslím, že i jí znechutilo, co se dočetla o některých rodinách. Vysvětlila mi, že skřítci si zvykli na svůj úděl sloužit kouzelníkům, ale oni to berou jako práci speciálně pro ně a považují to za výsadu a pokud s nimi kouzelníci dobře zacházejí a chtějí je mít za přátele, tak jsou nejšťastnější stvoření na světě a za žádnou cenu by to nechtěli změnit, proto mě skřítci v Bradavicích nechtěli poslouchat. Měla bych pomáhat jen skřítkům, kteří to chtějí, ale k těm se nedostanu, protože ti jsou jen u rodin, jako jsou Malfoyovi.“

Harry jen pokýval hlavou a zářivě se na ní usmál. „Takže už ti nevadí, že nám slouží?“

„No asi nevadí, ale budu jí projevovat svoji vděčnost kdykoliv budu moct a budu jí dávat najevo, že jí kdykoliv pomůžu.“

„Takže zvolíš mírnou nenásilnou formu převýchovy,“ pochichtával se Harry.

„Nemyslím, že to je u Yuki, Baddyho, nebo bradavických skřítků nutné, spíš chci být její dobrou kamarádkou.“

Harry jen s úsměvem přikývl a vrátil se k psaní úkolů, Hermiona se k němu taky připojila. Do večeře toho stihli opravdu hodně. Potom ještě chvíli pokračovali, ale chtěli jít brzo spát, protože je zítra kromě cvičení čekaly i nákupy, ještě než šli do postelí, prošel si Harry svůj seznam.

„Nezapomněl jsem na něco?“ zeptal se Hermiony a podával jí svůj seznam.

Ta si ho pečlivě prošla, „ne, proč se ptáš?“

„Protože mi chybí jen lektvary a jeden úkol z bylinkářství.“

„Jo, to myslím souhlasí,“ rychle prolistovala pergameny s jeho úkoly na stole, „jo, souhlasí to.“

„To mi chceš říct, že jsem skoro všechny úkoly na Vánoce stihnul za jediný den?

„A co tě na tom překvapuje, já bych je stihla možná taky, ty co máš ty, mám i já, jen mi chybí Obrana, ale tu umíš líp než já.“

Harry byl příliš unavený, než aby se s ní dál dohadoval, jen trošku nevěřícně zakroutil hlavou a začal balit svoje věci a šel spát.

Dalšího rána se Ginny sice ranního cvičení statečně zúčastnila, ale bylo na ní vidět, že toho má dost ještě ze včerejška a že jí hodně bolí namožené svaly, naproti tomu Hermiona vypadala naprosto v pohodě, stejně jako se cítil Harry. Odpoledne měli vyrazit na domluvené vánoční nákupy. Harry si dlouho lámal hlavu nad tím, jak nenápadně koupí dárek pro Lupina a Tonksovou, když je bude mít pořád přilepený na zádech, nakonec se dohodl s Ronem a Ginny, jestli by to nekoupili za něj, nabídl se, že na oplátku může koupit zase něco místo nich. Ginny se toho nakonec ujala, ale sama nechtěla nic koupit, protože pro taťku už dárek má a ostatní s nimi nejdou.

Nákupy probíhaly v dosti stresujícím prostředí, na Příčné ulici i v mudlovské části Londýna, kam se na Harryho přání vypravili, bylo strašně moc lidí shánějících dárky na poslední chvíli. Naštěstí toho Harry a Hermiona moc nepotřebovali, dárek pro Ginny a pana Weasleyho sehnal Harry v obchodním domě kousek od děravého kotle, ostatní dárky už měl, objednal si je soví poštou a a teď byly bezpečně schované v jeho bytě. Hermiona toho taky moc sehnat nepotřebovala, tak i přes tu spoustu lidí a výlet mimo Příčnou ulici dorazili do Děravého kotle první. Když si sedali ke stolu v rohu, tak se Tonksová na Harryho ušklíbla, Harry se trošku nechápavě rozhlédl kolem sebe, napřed myslel, že na něj zase někdo zírá, ale nikdo si ho nevšímal, nechápavě pohlédl zpět na Tonksovou, ta svůdně zamrkala, kývla ke stolu a pohled upřela na skleničky, které právě hostinský nesl k vedlejšímu stolu. V ten moment to Harrymu došlo, s úsměvem přikývl, že pochopil.

Ostatní dorazili v momentě, kdy Hermiona jako poslední dopila objednaný máslový ležák. Emmelína je všechny hnala ke krbu rovnou domů.

„Byla hrozná,“ postěžoval si Ron, když jako poslední školák vylezl s krbu.

„Jak to myslíš?“ zajímal se Harry.

„Celou dobu se chovala, jako kdyby na nás už útočili, hnala nás z obchodu do obchodu a hrozně nás s tím stresovala,“ vysvětlila Ginny.

„Jo, nakonec už i taťka skoro ztratil trpělivost,“ dodal Ron.

Ale to už z krbu vystoupil i Fred, těsně následován Georgem a jejich doprovodem.

Odpoledne zabalil Harry všechny dárky a zavolal si Yuki, poprosil ji, jestli by nemohla zařídit, aby se dárky 25. ráno přenesly. Šťastná Yuki jen luskla prsty, dárky zmizely, ale ujistila Harryho, který se trošku vyděsil, že je všichni ráno najdou, do večeře stihl ještě dopsat úkoly, tentokrát se s nimi nepřesouval do knihovny, ale napsal si je u sebe.

Začali se všichni pomalu scházet k štědrovečerní večeři, byli tu všichni Weasleyovi, až na Artura, který byl ještě v práci, ale měl dorazit každou chvíli, společně s Kingsleym Pastorkem, byl tu samozřejmě i Lupin s Tonksovou a pro Harryho doposud neznámí Sturgis Tobolka a Hestie Jonesová. Zrovna když si Sturgis a Harry podávali ruce, tak přišel pan Weasley.

„Kingsley se moc omlouvá, ale pracovní povinnosti mu nedovolí přijít,“ oznámil hned mezi dveřmi.

„Jaké pracovní povinnosti?“ zajímala se hned Tonksová.

„Jsme totiž bez ministra,“ konstatoval konverzačním tónem pan Weasley.

„COŽE,“ zeptali se téměř všichni přítomní unisono.

Artur se posadil a začal pomalu v krátkosti vyprávět.

„Už dlouho se pod ním houpala židle, ale zatím to vždycky dokázal ustát a najít pro útoky jiné vysvětlení, než to že se Vy-víte-kdo vrátil, dost mu pomáhal Denní Věštec, který si dokonale podmanil. Ale když včera a dneska všichni chycení Smrtijedi pod Veritasérem potvrdili jeho návrat, tak ho Starostolec odvolal, vzápětí dosadili zpátky do funkce předsedy Brumbála a vyhodili vedení Denního Věštce.“

„Páni,“ vydechl Harry. „Takže teď se bude dít co?“ zajímal se dál.

„No prozatím zastupuje kouzelnické společenství Starostolec, než zvolí nového ministra, mají na to pět dní, když se do té doby nedohodnou, tak budou volit sami kouzelníci?“ řekla Hermiona.

„Velice správně,“ ujistil ji Lupin. „Ale veřejná volba by v těchto časech nebyla bezpečná, proto bych byl rád, kdyby se Starostolec dohodl a Nový rok už bychom zahájili s novým ministrem.“

Večeři provázela diskuze o možných kandidátech, Harry se diskuze neúčastnil, politiku neměl rád a většinu probíraných kouzelníků ani neznal, jen občas mu bylo nějaké jméno povědomé, jako například Amélie Bonesová.

Ráno Harry vynechal cvičení a místo toho se po krátké zastávce v koupelně vydal okamžitě do obývacího salónku, kde měli všichni obyvatelé vánoční dárky. Nijak ho nepřekvapilo, že Ron už tu byl, plně zaneprázdněný dárky. Harry se k němu s přáním Veselích Vánoc připojil. Ještě nerozbalil ani první dárek, když přišli ostatní. Sirius se okamžitě vrhnul na svoje dárky jako malý kluk a vyvolal tím úsměv na tváři všech přítomných, jen paní Weasleyová kroutila hlavou.

V záplavě hromadného vybalování dárků Harry ztratil trochu přehled kdo, co od koho dostal. Sám dostal sadu hábitů na všední nošení od Siriuse, svetr s obrovskou hlavou lva na hrudi od paní Weasleyové, spoustu věcí do svého nového bytu, od kouzelnického rádia s hudbou na přání po plakáty famfrpálových týmů, nebo nové knihy do knihovny, mezi nimi zahlédl i takové díla jako Zločin a trest, nebo Malý princ. Nejvíc ho překvapil dárek od Tonksový, sám jí dárek koupil taky, ale nečekal, že by dostal i dárek od ní a už vůbec ne samo doplňovací láhev výběrové ohnivé whisky.

Zrovna vybalil poslední dárek, když zachytil pohled Tonksový, držela v rukách dárek od něj, sadu spodního prádla Madam Malkinové a svůdně se na něj usmívala, Harry to původně považoval za dobrý žert, ale teď pod tíhou jejího pohledu celý zrudl a radši uhnul pohledem jinam. Od dalšího přemítání nad tím jestli to byl, nebo nebyl dobrý nápad, ho vyrušila Ginny, když k němu přišla s dárkem od něj s nechápavým výrazem ve tváři.

„Harry, prosím tě můžeš mi vysvětlit k čemu to je?“ ptala se nesměle Ginny.

Harry se jen usmál, protože to tak trochu čekal. „To je masážní olej, používá se při masírování,“ odpověděl klidně Harry.

„Jo to je tam napsaný, ale co je to ta masáž?“ ptala se dál Ginny.

Tohle už Harryho trošku zarazilo, nečekal, že kouzelníci neznají masáž. „Masáž, je procedura, která pomáhá uvolnit namožené, nebo ztuhlé svaly.“

„Aha,“ zamumlala Ginny, „a ty tu proceduru umíš?“

„No ještě jsem to nezkoušel, ale něco jsem o tom četl, není na tom nic moc složitého.“

„A uděláš mi tu masáž, když už jsem dostala ten olej?“ zeptala se nesměle Ginny.

„Neměla by ti ji udělat radši Hermiona?“ odpověděl na otázku otázkou Harry. „Taky to umí a asi líp než já.“

„Ale já bych radši kdyby ty,“ zamumlala Ginny.

„No tak dobře, tak dneska večer u mě?“ souhlasil nakonec Harry.

Ginny jen spokojeně přikývla a odešla pryč, místnost už se pomaličku vyprazdňovala, jak ostatní odcházeli do jídelny na snídani. Harry se rozhlédl, jestli s ním ještě nebude chtít mluvit Tonksová, aby jí mohl nějak nenápadně zmizet, protože s ní teď mluvit nechtěl, ale jeho obavy byly zbytečné, ta už v místnosti nebyla.

 Zbytek dne Harry strávil ve společnosti ostatních bradavických studentů a spolu s Hermionou je učili mudlovské společenské hry, které dvojčata dostala k Vánocům od Harryho.

Harry je myslel jako inspiraci, co by dvojčata mohla přetvořit do kouzelnické podoby a rozšířit o to svůj sortiment zboží, ale napřed se je museli naučit. Ron a Ginny byli na to taky zvědaví a když Hermiona zjistila, co plánují, tak málem radostí skákala do stropu.

„Já myslel, že tvojí jedinou zábavou byli knížky?“ ptal se trošku zaraženě Harry.

 Hermiona se trošku urazila. „Náhodou s rodiči jsem strašně ráda hrála Scrabble, nebo Monopoly.“

Fred kouknul, jestli něco z toho mají a trošku se podivil, když obě dvě nalezl. „Ještě tu máme Z pohádky do pohádky a Permoníky,“ řekl Georg, který mu koukal přes rameno.

Scrabble nevyhrál nikdo jiný než Hermiona a nikdo se tomu nedivil, její slovní zásoba byla až neuvěřitelná, a to jí po první hře zakázali i nějaké mudlovské slovní obraty, které kouzelníci neznali, tak se celkem pobavili, když jim s Harryho pomocí vysvětlovala, co které slovo znamená.

Po obědě hráli Monopoly, ty kromě první hry, kdy vyhrál Harry, vyhrávala dvojčata, která hrála spolu. Harry si už zvykl na to, že si Fred s Georgem dokončují věty a předvádějí stejné pohyby ve stejnou chvíli, občas je podezíral z toho, že to dělají záměrně, aby tím ohromili holky, ale stejně nestačil žasnout nad tím, jak podobně přemýšlejí. K večeři je Yuki musela volat dvakrát a i u ní ohromení potomci Weasleyovi popisovali rodičům a Billovi, jak se které hra hraje. Harry s Hermionou se jen usmívali. Harry se ale usmíval přesně do okamžiku, než na něj zamrkala Tonksová zase s tím svým svůdným úsměvem. To opět zrudnul a radši sklopil oči ke svému jídlu.

Večer zrovna Harry hledal všechny svitky, na kterých měl napsané svoje poznámky a kouzla, která se sám, nebo s Hermionou učil, aby si je mohl přepsat do svého zabezpečeného zápisníku, ani si nevšiml, jak se líbil Hermioně, která ho od něj dostala k Vánocům. Když se mu v hlavě ozval Ginnyn hlas.

„Přišla jsem na tu slíbenou masáž.“

Harry se tak lekl, že málem spadl po hlavě do kufru, zachytil se na poslední chvíli, ale pergameny, které držel v ruce, rozhodil po celém pokoji.

„Ať jde Ginny dál,“ pomyslel si a už se otevíraly dveře.

Harry k nim byl zrovna zády a sbíral pergameny. Když Ginny prosila o masáž, tak se bavil myšlenkou, jak zareaguje, až jí řekne, že u toho musí být prakticky nahá. Teď se ovšem celkem bavila Ginny, přišla k němu do pokoje jen ve velmi krátkém lehce průsvitném županu a spodním prádle, které bylo přes župan snadno viditelné. Potom co se Harry otočil, tak úplně ztuhnul, vyvalil oči a pootevřel pusu. Vzpamatoval se ale celkem rychle, sebral poslední pergamen, co se válel na zemi a odhodil jej na stůl.

„Tak co všechno budeš chtít namasírovat?“ zeptal se Harry pln očekávání a začínal být rád, že na sobě má volný hábit.

Ginny téměř nepatrně zčervenala, „hlavně ramena a nohy.“

Harry jen přikývl a začal přemýšlet, kam si Ginny lehne, do ložnice ji brát nechtěl, nakonec pomocí několika kouzel přeměnil konferenční stolek na něco, co se vzdáleně podobalo masážnímu lehátku z knížky, ale svůj účel by mělo splnit Ginny si s ledovým klidem sundala župan a lehla si na břicho.

„Kde máš ten olej?“ zeptal se přehnaně kontrolovaným hlasem Harry.

„V županu, pravá kapsa,“ zamumlala do lehátka.

S olejem v ruce si stoupl nad Ginny, už jí chtěl rozepnout podprsenku, aby mu nepřekážela, ale na poslední chvíli si uvědomil, že by si měl držet odstup.

„Mohla bys…?“

„Co?“ otočila se na něj nechápavě dívka.

Jen nepatrně kývnul hlavou k podprsence.

„Aha, jasně,“ zručně se rozepla a ramínka nechala sklouznout z ramen.

Harry na sucho polkl a ze všech sil se snažil soustředit. Nakapal olej Ginny na ramena a začal s masážními technikami, které měl nastudované. Po chvilce došel k závěru, že to není až tak intimní, jak se zprvu domníval a to i přes to, že Ginny pod jeho rukama celá zvláčněla. To už ale skončil s rameny a měl se přesunout na nohy, s nadhledem nakapal olej na obě nohy po celé délce a začal, když byl u podkoleních jamek, tak se Ginny začala svíjet a pochechtávat.

„Ne…, tam ne…, to lechtá…“ dostala ze sebe mezi záchvaty.

Tak Harry pokračoval výš, když se dostal někam do půlky stehen, tak mu zase začal stoupat krevní tlak i tep. „„Tohle už je ale sakra intimní!““ křičelo něco uvnitř něj.

Ginny mezitím potichu vzdychala a tajně doufala, že Harryho ruce nezastaví ani její kalhotky, namasíruje jí i zadeček, to se ale zrovna jeho ruce přesunuly na druhou nohu, kde začal zase od lýtka a Ginny zklamáním vydechla.

„„Snad jsem to nepřehnal?““ pomyslel si Harry a pokoušel se soustředit jen na své prsty a ne na to, co je pod nimi. Znovu došel až pod zadeček a opravdu si odechl, když skončil i s druhou nohou. To ještě ale neměl být konec, alespoň Ginny si konec nepřála.

„Ještě zepředu, stačí stehna,“ řekla a začala se otáčet, podprsenku si přidržela tak, aby jí zakrývala alespoň něco.

Harry jen odevzdaně přikývl a roztřesenýma rukama začal.

„Příště se musíš víc protáhnout, před i po cvičení a nesmíš to tolik přehánět se zátěží.“ Konverzací se pokoušel svoje myšlenky odvést jinam, škoda že svůj zrak jinam odvést nemohl.

Když konečně dokončil i tuto část jejího těla, tak by se nejraději zhroutil do křesla, ale Ginny byla rozjetá a nechtěla to ještě ukončit.

„Mohl bys ještě prosím břišní a prsní svaly?“ zeptala se prosebně Ginny.

Harry jen tiše zaúpěl a rezignovaně začal kapat olej na její bříško. Pochopitelně se mohl vymluvit, že to masírovat neumí, ale i jemu se to jistým způsobem líbilo. Bříško bylo pro Harryho celkem jednoduché, nepřipadalo mu to už tak intimní a techniku už si vžil. Ovšem prsní svaly to bylo něco úplně jiného, Ginny si sice zapnula podprsenku, ale ramínka si nenandala a Harry, který si za pomyslnou hranici vybral nejvyšší bod podprsenky, by přísahal, že se každým jeho pohybem posunula minimálně o centimetr dolů.

Když už chtěl po posledním pohybu rukou skončit, tak se mu Ginny přisála na rty a její jazyk si začal razit cestu do jeho úst. V prvním okamžiku se chtěl odtrhnout, než to ovšem stačil udělat, tak si to rozmyslel, začal polibek opětovat a jeho ruce sjely níž.

„Ne, tohle nemůžeme,“ odtáhl se najednou Harry.

„Proč ne?“ ptala se překvapená Ginny.

„Jsi sestra mého nejlepšího kamaráda, dcerou lidí, kteří mě přijali téměř za vlastního, jsi jako moje sestra.“

„Nejsem tvoje sestra,“ řekla dost důrazně a uraženě Ginny.

„Jako bys byla,“ řekl ještě důrazněji Harry a odešel si do koupelny umýt ruce.

 Když se vrátil, tak byla Ginny pryč. Lehátko přeměnil zpátky na konferenční stolek a konečně se zhroutil do křesla a přemýšlel, co se to vlastně stalo a co se nestalo.

Ranní cvičení a především snídaně byla pro Harryho dost nepříjemná, přemýšlel jak se dostat co nejdál od Ginny, a tak se hned po snídani zavřel u sebe v bytě a začal přepisovat svoje poznámky z pergamenů do zápisníku.

Na oběd ale mezi ostatní musel, snažil se na Ginny nedívat, ale Hermina si toho asi všimla, protože na něj pohlédla doslova s otázkou v očích, ale Harry jen zakroutil hlavou.

„Nevadilo by, kdybych tady zůstala i na Nový rok?“ zeptala se jakoby mimochodem Tonksová a tím přerušila jejich němý rozhovor.

„Ty nejedeš k rodičům zlatíčko?“ zeptala se paní Weasleyová jakoby Doře bylo pět a ztratila panenku

„Ne, naši psali, že si to v Americe prodlouží.“

„Samozřejmě že tu můžeš zůstat, moje drahá neteřinko,“ prohlásil vesele Sirius a usmíval se od ucha k uchu.

Tonksová si taky všimla, že se Harry dívá všude kolem, jen ne na Ginny, když se zadíval na ní, tak se taky beze slov zeptala, co se děje a když Harry stejně jako v Hermionině případu zakroutil hlavou, tak se na něj zase svůdně usmála. Harry se přestal koukat i na ní a radši se plně soustředil na dezert. Po obědě se zase hodlal vypařit k sobě a vylézt zase až na večeři.

Už se chystal tak učinit, když ho zarazila Hermiona, „nechceš si s námi zahrát Monopoly, budou hrát i pan Weasley a Bill, kluci jim to tak sugestivně popisovali, že se rozhodli to taky vyzkoušet.“

„Ne, mám nějakou práci u sebe,“ odpověděl odměřeně Harry a odešel k sobě.

Tak trošku čekal, že Hermiona přijde ještě k němu a bude vyzvídat, co se stalo, ale nepřišla. Pracoval až do večeře, na kterou se vůbec netěšil. Nakonec se jeho obavy nepotvrdily. Plně se soustředil jen na svoje jídlo, tak si nemohl všimnout, jak Hermiona neustále přejíždí pohledem mezi ním a Ginny a horečně přemýšlí, co se mezi nimi mohlo včera stát, pochopitelně věděla, že za šla na masáž a podle toho jak se připravila, došla k názoru, že se ho pokouší svést. Ale teď nevěděla, co se stalo. O pár míst dál podobné pozorování prováděla Tonksová, ta sice nevěděla, že Ginny byla včera u Harryho, ale podle jejich chování si to snadno odvodila. Došla ke dvěma reálným závěrům, buď ti dva spolu něco měli a minimálně Harry toho litoval, nebo to něco překazilo a teď nevěděli, jak se s tím vypořádat. V obou případech jí to vnuklo nápad, jak se dostat k Harrymu blíž.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:DD

AsDeen,16. 8. 2014 14:18

Hmmm...Harry jako lamač dívčích srdcí :D no páni... :D

olaaa

Rafael von Gryffindor,13. 7. 2012 1:32

luxusnííí!!! moc se těším na další díl :) ...Tonks bych u něj rad viděl :p na ten par sem moc povídek nenašel což mě mrzí :(

Re

vita,10. 7. 2012 19:42

no nebo by Harry moh bejt s lenkou ta je taky fajn

Re

vita,10. 7. 2012 10:26

je to moc pěkné ale rozhodně by Harry s Ginny měli být spolu jsou moc úžasný pár

Re: Re

Solzo,10. 7. 2012 11:34

No že by Harry a Ginny měli být spolu si myslí jen velmi málo lidí a já mezi ně nezapadám. (mě osobně se moc nelíbila ani její knižní podoba a její herečka mi jí doslova znechutila) Pro mě Harry patří k někomu ůplně jinému. a Cho to není.

RE

Solzo,8. 7. 2012 20:05

Nebudu nic prozrazovat nepřed, protože další katipotla by měla být během několika dní, už od pátku je u Kate na kontrole, takže počítám že koncem týdne by se tu měla objevit.
Jinak se omlouvám Jednomu dotyčnému, které nechtěl abych rozeptsal vánoce na X kapitol, dest jich sice není, ale je jich víc než jsem plánoval.

Re: RE

coconut,10. 7. 2012 8:40

Heh, to jsem byl nejspíš já. No co se dá dělat, ty si spisovatel, ty rozhoduješ.

Re: Re: RE

Solzo,10. 7. 2012 9:57

No tohle jsem ani tak nerozhodl já, ale povídka rozhodla sama za sebe, ale i když je to o vánocích s vánocema to nemá nic moc společného. no nechte se překvapit. ve čtvrtek, nejpozději v pátek by tu mělo být pokračování.

:o)

Sizzza,7. 7. 2012 1:53

Jééé a mně by se líbilo, kdyby skončil s Tonks....

...

coconut,6. 7. 2012 12:14

Jak to tak vypadá, tak si Ginny odvalil z cesty, z čehož jsem nadšený a doufám, že to tak zůstane. Tonks je dobrá alternativa a jsem zvědavý jak to s ní bude dál. Heh, rád bych viděl ten pár jako zlobivý žák Harry a rozverná paní učitelka Tonksová. Jinak kapitola mě bavila, konečně jsme se někam pohnuli. Jsem rád, že jsi zbytečně nerozepisoval co kdo dostal přes půl kapitoly, tím by totiž ztratila spád. Můžeš nějak naznačit, jak to bude mezi Harrym a Hermionou?

(:)

Annie,5. 7. 2012 21:22

Cudák Harry, ani o Vánocích nemá klid. Pěkná kapitola :).