Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


10. kapitola - Konkurz

11. 12. 2011

Při cestě zpátky do Nebelvírské věže ho už ve Velké síni odchytla Alice.

„Jak to, že už nejsi na hřišti?“ obořila se na něj přísně.

„Na hřišti? Proč,“ zeptal se zmateně Harry.

„Ty nesleduješ nástěnku? Očekávala jsem od tebe zodpovědnější přístup, když si teď i tím prefektem, dneska je konkurz, vlastně už měl začít, takže pokud nabudeš za pět minut na hřišti, nejsem si jistá, jestli tě nenahradím taky, když už jsi navrhnul i konkurz na ostatní pozice.“

Harry se zmateně otočil na Hermionu. „Ty jsi o tom věděla?“

„Jo, četla jsem to, ale nevěnovala jsem tomu pozornost, protože jsem si myslela, že ty jsi to četl a půjdeš tam včas, proto se Ron vytratil tak brzo a ani toho nesnědl tolik jako obvykle.“

Harry se obrátil na Alici. „Do pěti minut tam budu,“ pak se otočil zpět na Hermionu. „Hermiono, můžeš jít rovnou na hřiště? Myslím, že abych to stihnul, tak budu muset přes pozemky letět.“

Nečekal na odpověď a rozběhl se do společenské místnosti. Tam pochopitelně nikdo nebyl. Zpod postele rychle vyndal svůj Kulový blesk a rozběhl se ven z hradu. Na schodišti si pohrával s myšlenkou, že by nasedl na koště už tady, ale byl si celkem jistý, že uvnitř hradu se létat nesmí a taktéž si byl jistý, že kdyby ho někdo s profesorů viděl, neminul by ho minimálně školní trest. Hned jak se ocitl mimo zdi Bradavic, vyskočil na své koště a maximální rychlostí zamířil k famfrpálovému hřišti. Když vzdušným smykem brzdil přímo nad hlavami uchazečů, zkontroloval hodinky, bylo to přesně čtyři a půl minuty od té doby, co odběhl z Velké síně. Hodnotícím pohledem přejel všechny uchazeče, kteří byli rozděleni do skupin podle toho, na jaký post se hlásili, tudíž mezi skupinkou brankářů zahlédl Rona, ve skupince střelců Ginny a v poslední skupince Deana. Ještě našel v hledišti Hermionu a pak už se soustředil pouze na Alici, protože si nebyl jistý, co po něm bude chtít.

„Všichni pozor! Začneme testováním leteckých schopností. Brankáře budu hodnotit já společně s Katii, střelce hodnotí Angelina a Harry, odrážeče budou mít na starosti dvojčata.

Všichni se okamžitě přemístili k těm členům týmu, ke kterým pro tento okamžik patřili a čekali, co se bude dít. Harry slétl dolů za Angelinou, ta ho ale ihned poslala zpátky nahoru, aby sledoval letce shora.

První skupinka, kterou poslala Angelina do vzduchu, byla složena převážně ze studentů druhých ročníků na nejrůznějších starých košťatech. Harry je ani moc nesledoval, většina měla problém se vůbec na koštěti udržet. Druhá skupinka už byla o něco zajímavější, všichni obletěli hřiště dvakrát dokola, ale samozřejmě různou rychlostí. Harry si pomyslně vybral první tři a ještě jednu dívčinu, která přiletěla mezi posledními, protože zachytávala padajícího třeťáka ze skupinky odrážečů. V poslední skupince byla i Ginny, byla to nejsilnější skupinka a Harry si zase pomyslně vybíral, protentokrát všechny, kromě jednoho studenta šestého ročníku, který do ostatních schválně vrážel a pokoušel se je shodit s koštěte. Když přistála i tato skupinka, slétl dolů za Angelinou na poradu, shodli se na všech, koho myslel Harry a ještě přidala jednoho kluka z druhé skupinky, protože potřebovala sudý počet uchazečů, teď jich měli čtrnáct.

„Druhou částí naší zkoušky jsou přihrávky na místě, vytvořte dvojice s dostatečným rozestupem a začněte,“ chopila se slova Angelina.

„Ty máš nějak naplánovaný postup konkurzu?“ zeptal se Harry.

„Ano máme, kdyby si přišel včas, tak by si to taky věděl. Máme vybrat šest střelců, Fred s Georgem vyberou čtyři odrážeče a Alice s Katii dva brankáře, ti se pak utkají jako týmy proti sobě bez chytačů a my si vybereme ty nejlepší.“

„To zní dobře, tak jdeme na to.“

Oba vzlétli do vzduchu a sledovali, jak si počínají uchazeči o post střelce. Dvě dvojice poslali dolů, než přešli na další cvičení… přihrávání za letu, na tom by podle Harryho názoru skončili skoro všichni, chtělo to samozřejmě cvik správně přihrát ve velké rychlosti, nicméně vybrali šest střelců, mezi nimiž byla i Ginny. Dvojčata vybrali odrážeče, mezi nimi byl také Dean Thomase a Jimmy Peakes. Alice s Katii vybrali dva brankáře, Rona Weasleyho a Richarda Kartnyho.

Alice vypustila oba potlouky, které před chvílí Harry zavřel do bedny a vhodila camrál do hry. Jako první se zorientovala Ginny a okamžitě zahájila útok, obratně se vyhnula potlouku, který na ní poslal Jimmy, a vstřelila gól do jedné z obručí, které strážil Richard. Tato první akce byla i poslední akcí, ostatní pokusy se tak nazvat ani nedaly. Harry nevěděl, co bylo horší, jestli to, jak nikdo ze střelců neumí přihrát spoluhráči za letu, snad jediná Andrea a Ginny něco ovládali nebo odrážeči, kteří posílali potlouky spíš na svoje spoluhráče než protihráče. Snad jen Jimmy potlouky posílal alespoň směrem na protihráče, Dean posílal potlouky sice přesněji než Jimmy, ale neměl potřebnou ránu a potlouk když zpomalí pod určitou rychlost, tak sám změní směr, takže ani Dean neměl šanci už na střední vzdálenost nikoho trefit.

 Jediný kdo se ve srovnání s ostatními opravdu blýskl, byl Ron. Nepustil ani jediný gól, ale Harry měl dojem, že to je spíš dáno nekvalitou střelců než jeho uměním. Asi po patnácti minutách Alice píšťalkou přerušila jejich snažení a přikázala, aby si střelci vyměnili týmy. Po této výměně se hra stala ještě nudnější, Ginny totiž hrála proti Ronovi, který s většinou jejích samostatných akcí neměl problém, a tím že si nemohla s nikým z týmu pořádně přihrát, ho překonala jen dvakrát.

 Po deseti minutách se Alice podívala na ostatní hráče ‚starého týmu,‘ kteří snažení uchazečů ve vzduchu sledovali spíše zklamaně. „Já mám poměrně jasno, koho vezmeme, co vy?“ Dvojčata přikývla, že oni taky. Katii s Angelinou souhlasně zamručeli.

Alice se otočila k Harrymu, který nic neříkal. „Co ty? Taky už jsi vybral?“

„Co já? Místo mě se náhradník nevybírá.“

„To sice ne,“ souhlasila Alice, „ale jsi členem týmů a doufala jsem, že se s námi podělíš o svůj názor.“

„Dobrá, myslím, že není potřeba se dlouho rozhodovat, můžeš nás toho utrpení zbavit a zavolat je na zem.“

„Než je zavolám, tak si v klidu probereme, koho vezmeme. Já osobně jsem pro Rona jako brankáře, bude potřebovat pilně trénovat, ale připadá mi nadanější než ostatní a má v rodině skvělé hráče, takže by to mohl mít v krvi. Jako náhradní střelkyni bych vzala Ginny, platí o ní to samé jako o Ronovi, jen mi připadá to, že ona hraje uvolněněji a vypadá přitom absolutně přirozeně a to je dobře. U odražečů se nemůžu rozhodnout mezi Deanem a Jimmym, každý má něco, co tomu druhému chybí. Dean je přesnější, ale nemá tu správnou ránu, Jimmy má dobrou ránu, řekla bych, že na svůj věk až nadprůměrnou, ale chybí mu přesnost.“

Všichni členové týmu začali souhlasně přikyvovat už během dlouhého monologu, který Alice měla. Po jeho skončení se všichni otočili na dvojčata, aby rozlouskli otázku náhradního odrážeče.

Fred se nervózně ošil, což mu nebylo vůbec podobný. George měl vážný výraz ve tváři a Harry měl dojem, že to je poprvé, kdy u George vidí skutečně vážnou tvář. Vážný okamžik ovšem dvojčata přerušili, aniž by se o to pokoušeli a to tím, že unisono pomalu a vážně řekli jméno Jimmyho Peakese. Ostatní členové týmu se rozesmáli. Jen Fred na oko naštvaně prskal.

„To je strašný, člověk je jednou v životě skutečně vážný a pokouší se z toho nedělat srandu a oni se mu stejně smějí.“

První se uklidnila Angelina a tak začala Freda uklidňovat. „Víme, že jste to mysleli vážně, ale právě proto nás to rozesmálo, že i v naprosto vážnou chvíli jednáte naprosto stejně, jako byste byli jenom jeden.“

„Tak, jsme dohodnuti?“ zeptal se Harry, který se už taky přestal smát, a podařilo se mu nasadit vážnou tvář, i když věděl, že mu to dlouho nevydrží, když budou do týmu jmenováni oba nejmladší sourozenci Weasleyovi.

Alice přikývla a zapískala na píšťalku, čímž svolala všechny uchazeče na zem. Harry šel pomoct dvojčatům uklidit míče především proto, aby nemusel snášet Ronovi pohledy před tím, než ho Alice jmenuje brankářem.

Vrátili se k týmu právě v okamžiku, kdy Alice dokončila svou řeč a Ron, Ginny a Jimmy propukli v jásot.

Celý nový tým i s náhradníky se vznesl do vzduchu a dvakrát obletěl kolem tribun, aby se představil svým fanouškům, kteří celý konkurz sledovali. Když přistáli, tak se na ně tribuny doslova sesypaly a všichni chtěli pogratulovat novým členům týmu, především Ron byl obklopen ze všech nejvíc, přece jenom je to jediný nový hráč základní sestavy. Gratulace podle Harryho nebraly konce, teprve teď Harrymu došlo, že jemu, když se stal chytačem, pogratulovali jen členové týmu a Ron s Hermionou. Přesto Ronovi nijak nezáviděl, sám nikdy nestál o to, aby byl středem pozornosti. Konečně se protlačil k novým hráčům a všem blahopřál, Ron se s ním chtěl bavit o konkurzu, ale Harry byl odtlačen dalšími členy koleje, kteří ještě novým hráčům negratulovali. Právě procházel kolem Deana, který nevypadal extra zklamaně.

„Deane,“ oslovil ho Harry.

„Harry, jestli chceš vědět, kdy začíná oslava, tak Seamus vzkazuje, že začínáme v pět večer, takže máš ještě čas.“

„Ne, to jsem vědět nechtěl, chtěl jsem ti říct, že jsi byl jediný schopný hráč, který se nevešel do týmu, víš, famfrpálové týmy v Bradavicích můžou mít maximálně devět členů, kdyby nás mohlo být deset, tak by si byl v týmu, a kdyby nás mohlo být jedenáct, tak myslím, že by nás bylo stejně jenom deset, chápeš, co tím chci říct?“

„Díky Harry, ale já o to místo ani nějak extra nestál, jsem tady hlavně kvůli Parvati, ta chtěla, abych to zkusil,“ Dean trošku zrůžověl.

Harry si toho všimnul, tak jenom přikývl, že chápe a odešel do šatny, kde jako první vlezl do sprchy. V duchu si říkal, že na to skoro nic nedělání, se nějak moc zpotil. Než se stihl osprchovat a převléknout do normálního mudlovského oblečení – tudíž do džínů a červeného trička s krátkým rukávem – vešli do šatny další členové týmu a také odcházeli do sprch.

Cestou k hradu šel Harry sám, ostatní byli ještě na hřišti a blahopřáli ostatním. To si alespoň myslel do okamžiku, než ve vstupní síni potkal Hermionu.

„Ty nejsi ještě na hřišti?“ zeptala se ho.

„Ne, jen jsem jim pogratuloval a popovídat si můžeme večer na oslavě, slyšel jsem, že Seamus něco chystá, od pěti hodin ve společenské místnosti.“

Přikývla, jako že rozumí. „A co se chystáš dělat teď?“

„Především si dojdu odložit koště a dres, pak jsem si říkal, že bych mohl skočit do kuchyně za Dobbym a zeptat se ho jestli neví, kde bychom mohli trénovat.“

„To je dobrý nápad, počkám na tebe před vchodem do kuchyně.“

Harry přikývl a vydal se po schodech nahoru. V ložnici uložil své koště do jeho pouzdra a dres dal mezi špinavé prádlo, protože byl úplně propocený.

S Hermionou se potkal u obrazu s ovocem, který okrýval vstup do kuchyně. Harry pohladil hrušku na obraze, ta se zachichotala a místo ní se objevila klika. Podržel Hermioně dveře, aby mohla vstoupit první, zavřel za sebou a rozhlédl se po místnosti… domácí skřítci dokončovali přípravy oběda.

 

„Co si budou pán a paní přát,“ volal jeden skřítek a už se k nim řítil přes celou kuchyň.

„Chtěl bych jenom mluvit s Dobbym, je tu někde?“ odpověděl Harry a rozhlížel se, jestli někde neuvidí jediného svobodného skřítka v Bradavicích.

Ten se s tichým puf objevil přímo před ním. „Harry Potter, co si přejete, pane?“ Zapištěl skřítek.

„Chtěl bych se tě na něco zeptat Dobby, ale soukromě jestli by to bylo možné?“

„Jistě pane, pojďte za mnou,“ provedl je přes celou kuchyň, až do malé místnosti, kde byly postýlky pro skřítky.

„Co pán Harry Potter potřebuje?“

„Chtěl jsem se tě zeptat, Dobby, jestli tady na hradě nevíš o místě, kdy bychom mohli cvičit a nikdo by nás při tom neviděl a nerušil.“

„Dobby o takovém místě ví, pane, slyšel o něm od ostatních skřítků, když sem loni nastoupil, je v sedmém patře za tajnými dveřmi naproti obrazu Barnabáše Bláznivého, stačí projít třikrát kolem holé stěny a přát si komnatu, kterou pán potřebuje a bude ji mít.“

„Děkuji Dobby, moc jsi nám pomohl. Kdyby si něco potřeboval na oplátku ty, tak se nestyď a přijď za mnou, ano?“

„Pán Harry je na Dobbyho až moc laskav pane, ale pokud je to vaše přání, tak Dobby přijde.“

Při cestě zpátky ke dveřím na chodbu museli Harry a Hermiona stále dokola odmítat zákusky, které jim skřítkové pořád nabízeli, Harry to vyřešil tím, že řekl, že jdou do Velké síně na oběd a že pokud budou mít po obědě na něco chuť, tak se za nimi v kuchyni zase zastaví, to skřítky odradilo od dalších nabídek a mohli tak v klidu vyjít až na chodbu. Skutečně se vydali do Velké síně na oběd, protože Harry měl po konkurzu opravdu velký hlad.

Cestou do společenské místnosti se Harry stavil ještě v knihovně, aby si mohl půjčit další knihy k samostudiu, zaujalo ho téma hůlkové magie, protože se na její základy odkazovalo prakticky ve všech pokročilejších kouzlech a chyběli mu její znalosti. Vybral si jen tři knihy, ale byly tak objemné, že měl potíže je všechny tři odnést.

Ve společenské místnosti probíhaly horečné přípravy večírku na oslavu nových členů famfrpálového týmu, od ředitelky koleje nedostali povolení na posunutí večerky, což bylo pochopitelné, když byla neděle a druhý den ráno museli studenti vstávat do školy. Harry si uklidil knihy do ložnice a připojil se k přípravám na večírek, připravili provizorní bar, za který se postavil Seamus, dvojčata Weasleyovi připravili jejich speciální ohňostroj pro použití v místnosti a holky vyzdobily společenskou místnost, několik chlapců ze sedmého ročníku ještě udělalo devět malinkatých figurek členů týmu, které poletovaly po místnosti.

  S  večírkem začali chvilku po páté hodině, skřítci jim místo večere ve Velké síni připravili obložené tácy a poslali jim je do společenské místnosti. Začali přípitkem na vítězství v letošním poháru, přípitek byla Ohnivá whisky, Angelina se pokoušela protestovat, že nezletilí žáci by neměli požívat alkoholické nápoje, ale Fred s Georgem ji přesvědčily, že se po jedné skleničce nikomu nic nestane a tak to povolila. Po přípitku dvojčata odpálila kouzelnický ohňostroj, který sklidil obrovskou chválu, dvojčata hned začala přijímat objednávky od některých studentů, mezitím se rozběhl skutečný mejdan. Harry si došel k baru pro máslový ležák, tam ho ovšem odchytla Angelina, jestli si náhodou nekupuje další ohnivou whisky, když to místo Harryho popřel Seamus, který stál za barem, tak mu panáka objednala sama Angelina, že se s ní musí napít. Překvapený Harry se nezmohl ani na slovo odporu a už měl v sobě dalšího panáka. Než stihl odejít s lahví máslového ležáku od baru pryč, přitočila se k němu Alice, že si s ní taky musí připít, když je ona ta kapitánka týmu. Po tomto přípitku se Harry konečně dostal do bezpečné vzdálenosti od baru, bohužel si neuvědomil, že se dostal až nebezpečně blízko tanečnímu parketu. Přistoupila k němu dívka, se kterou nikdy před tím nemluvil a jen nejasně si vybavoval, že je snad ze čtvrtého ročníku a že na konkurzu měla co dělat, aby nespadla z koštěte.

 Dívka mu dost nevybíravým způsobem naznačovala, aby ji vyzvat k tanci a když se k tomu Harry neměl, tak ho prostě chytla za ruku a dotáhla ho na parket násilím, překvapený Harry se ani nezmohl na slovo odporu a už se do něj dívka zaklesla jako klíště a začala se s ním pohupovat do rytmu. Nezbylo mu, než aby to nějak přetrpěl, bohužel konec skladby ho zastihl nepřipraveného a než se stihl z dívčina sevření vymanit, začala další skladba. Hermiona si všimla, jak dívka táhne Harryho na parket, i jak se na něj lepí. Když se Harrymu nepovedlo po skončení další skladby odejít, rozhodla se, že mu pomůže, přišla k nim a požádala dívku, jestli by ten tanec nemohla dokončit místo ní. Dívka na ní vrhla pohrdavý  pohled, ale trošku povolila sevření, to Harrymu stačilo, aby ji od sebe odstrčil, tak dívce nezbývalo nic jiného, než ho přenechat Hermioně.

„Díky Hermiono, myslím, že vím, co po tobě budu chtít jako první, aby si mě naučila.“

„Ano? A co to bude? Jak se zbavit otravných fanynek?“

„To by taky nebylo na škodu, ale já spíš myslel, že by si mě mohla naučit tancovat, nic jiného než ploužák bohužel nezvládám.“

„Jo, to bych mohla zvládnout,“ usmála se Hermiona.

Skladba skončila a Harry Hermionu pustil. „Doufám, že se neurazíš, ale myslím, že mám pro dnešek tancování tak akorát dost.“

„Ne, neurazím, já jsem tě vlastně chtěla jen vysvobodit ze zajetí,“ zasmála se Hermiona a odkráčela společně s Harrym z parketu.

Ještě než došel ke stolu, kde si položil svůj máslový ležák, ho zastavila Katii s dvěma skleničkami Ohnivé whisky.

„Ještě jsem si s tebou jako s nejdůležitějším členem týmu nestihla připít,“ Harry poznal, že už má dost upito, poznal to hlavně podle toho, že si dávala pozor na to, jak mluví a přesto si šlapala na jazyk.

Nicméně odpor byl marný a obrátil do sebe další whisky. Začínal cítit, že pokud mu přípitek nabídne ještě někdo další, tak to s ním asi blbě dopadne. Posadil se do křesla a pozoroval páry na tanečním parketu. Levandule se dost lepila na Rona, který se spíš potácel do rytmu, než aby skutečně tancoval, ale Levanduli to evidentně nevadilo. Dean k sobě dost pevně přitahoval Parvati, ale jeho taneční schopnosti bylo o hodně lepší než ty Ronovy. Víc si toho prohlédnout nestačil, protože se před něj postavila dvojčata.

„Už jsi, ochutnal nový kouzelnický nápoj?“

„Nový kouzelnický nápoj?“ nechápal Harry.

„Jo, dlouhá léta bylo jediný kouzelnický pití Ohnivá whisky, ale letos se na trhu objevila Mrazivá vodka.“

„Ne, tu jsem ještě neměl a mám dojem, že bych ji dneska už ani neměl ochutnávat, holky do mě nalily už tři whisky.“

„Tak s holkami si připiješ a s námi ne? Tak to tedy ne chlapečku.“ Ohradil se, z hranou, ale dobře hranou rozhořčenosti Fred.

Jedno z dvojčat na moment zmizelo, než si Harry stihl uvědomit, že neví, které z nich to bylo, byl ten někdo zpátky i s třemi sklenkami čiré tekutiny. Harry si s rezignovaným povzdechem přiťukl a kopnul do sebe Mrazivou vodku. Byl to zvláštní pocit, Ohnivá whisky vám jakoby zapálila krk i žaludek, tohle mělo naprosto opačný účinky, bylo to jako vypít tekutý Dusík, přitom se vám ale po těle nerozlil chlad, ale příjemné, jako mrazivé teplo, bylo to hodně zvláštní. Než si Harry všechny tyhle poznatky uvědomil, tak mu druhé z dvojčat vtisklo do ruky další skleničku, už ani neprotestoval a po dalším přiťuknutí ji rychle vyprázdnil. Dvojčata odešla zpátky k baru a Harry se zhroutil do křesla, zatočil se s ním celý svět. Hmátl po láhvi s máslovým ležákem, aby spláchl tu chuť mrazivé vodky. Dopil láhev a chtěl se vydat na bar pro další láhev, zjistil ale, že má menší problém s tím, aby vůbec dokázal stát na nohách. Pomalým potácivým krokem se vydal kolem tanečního parketu k baru, kde položil prázdnou lahev na pult a vyžádal si od Seamuse další, ten se na něj podíval, ale další lahev mu podal beze slov. Harry chtěl odejít zase zpátky, ale uvědomil si, že by další cestu asi nezvládl a tak zůstal sedět u baru a pomalu popíjel máslový ležák.

Ani nevěděl, kolik uběhlo času, najednou se vedle něj objevila Hermiona s pobaveným výrazem ve tváři.

„Angelina mi jako Prefektovi dovolila si dát skleničku a mě napadlo, že bych si ji dala ráda s tebou.“

Harry si uvědomil že si rád dá dalšího panáka, ale bál se, že kdyby promluvil, tak by Hermiona poznala, že je úplně na mol a žádného panáka by nedostal, spíš by dostal sáhodlouhé kázání. Tak jenom přikývl a otočil se směrem k baru. Hermiona objednala dvě Ohnivé whisky a jednu z nich podala Harrymu, ten si ji s úsměvem převzal a připil si s Hermionou. „Na přátelství.“ Pronesla Hermiona.

„A na Lásku.“ Dodal ještě Harry, než do sebe otočil další skleničku.

 Hermiona po něm hodila znepokojený pohled, ale nic neříkala, vyprázdnila svou sklenici a otřásla se, Harry si všimnul, že se jí objevily kapičky potu na čele, vůbec si ji začal celou se zájmem prohlížet. Hermiona si toho všimla a lehce zakašlala. Harry se probral a velmi opatrně vyslovil otázku.

„Už jsi měla Mrazivou vodku? Je to nový kouzelnický pití,“ měl pocit, že si ani moc nešlapal na jazyk, ale Hermiona si stejně všimla jeho stavu, akorát myslela, že je na tom líp, než byl.

„Ne, neměla, ale nevím, jestli bych to měla ochutnávat, já nikdy nic nepila a dneska už mám dvě skleničky a nevím, co to se mnou udělá.“

Harry se v duchu zasmál: „dvě skleničky, to já jich mám, vlastně ani nevím, kolik jich mám, ale to je přeci jedno ne?“ nahlas by to ale neřekl.

Hermiona se mezitím rozhlédla po společenské místnosti a viděla Angelinu, jak se zasněným výrazem ve tváři objímá a líbá jedno z Weasleyových dvojčat, o kousek dál si všimla, že druhé dvojče dělá něco podobného s Katií. Otočila se zpátky na Harryho a upřeně se mu zadívala do očí. Harrymu z toho pohledu vyschlo v ústech a naskočila husí kůže, až se neznatelně otřásl.

„No, myslím, že primuska si nevšimne, když si místo jednoho dám dva,“ zhodnotila situaci Hermiona a objednala Mrazivou vodku.

Tentokrát přípitek na lásku vyslovila Hermiona, Harry nic neřekl a jen do sebe obrátil obsah sklenky. Položil sklenku na pult o dost důrazněji, než bylo potřeba, čímž na sebe upoutal pozornost Seamuse, který mu automaticky nalil další. Harry nic neříkal a vyprázdnil do sebe i tento obsah, než stihl sklenku položit, uchopila ho za ruku Hermiona, která konečně správně pochopila situaci, ve které se Harry nachází. Jemně položila jeho sklenku na stůl a pokusila se ho vytáhnout na nohy.

Harry neměl šanci se na nohách sám udržet a zhroutil se na Hermionu, ani si neuvědomil, že jak se sesunul dolu, tak opřel hlavu dívce o podbřišek.

Hermina na to reagovala jen povzdechnutím a vší silou vytáhla Harryho zpátky na nohy, podepřela si ho o rameno. Rozhlédla se po místnosti, jestli by jí nemohl někdo pomoct, ale nikdo si jich nevšímal.

„Možná je to tak dobře,“ pomyslela si, „alespoň bychom se nemuseli s někým dostat do řečí.“ Nenápadně naváděla Harryho do chlapeckých ložnic, nevšímala si Harryho rukou, které ji přejížděli po zadku, ani toho, že se ji celou cestu snažil políbit. „Konečně,“ pomyslela si dívka, když s Harrym vešla do jeho ložnice a pokusila se ho položit na jeho postel, ten ji ale odmítal pustit a tak spadla s ním do postele, stačila vstát dřív, než ji stačil Harry chytit a rychle odkráčela z ložnice pryč.


Hledá se BETA-READER.
Aby se zrychlylo přidávání kapitolek vydávání kapitol, což by myslím všichni ocenili, je potřeba schopný beta reader. Zájemci mě můžou kontoktovat přes komentář :-).
Déle so omlouvám za dlouhou prodlevu, ale malinko jsem nestíhal :-(
BTW: soutež o nejrychlejšího čtenáře sice pokračuje, ale pořád jsem nedostal žádný návrh na odměnu =D.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Beta

Kate,21. 2. 2012 19:37

Jestli ještě hledáš betu, hlásím se jako zájemce :) Kontakt na mě kate2a@seznam.cz

:P

Rafael,13. 12. 2011 19:03

jo aha =) promin ale do tohodle radši nejdu =P na Čj sem lama =D

Re: :P

Solzo,13. 12. 2011 19:14

Ani se ti moc nedivím, mě to taky dělá problém,

Re: Re: :P

Bella,14. 12. 2011 19:18

Pokud bys nenašel betu, tak já bych to zkusila, ale za nic neručím :-).

:-)

Bella,13. 12. 2011 10:42

Jupíííí, nová kapitola :-). Moc se mi líbila. Harry se pěkně zřídil....jsem zvědavá kolik Neberlírů se objeví na vyučování...:-)

Díky

Mája,12. 12. 2011 22:23

Díky za další kapitolu. Harry se nám pěkně zlinkoval a vyjel po Hermioně? Říká se, že ve víně je pravda. Ovšem jestli je pravda i v ohnivé whisky a mrazivé vodce, čert ví, co?

nadhera =)

Rafael,12. 12. 2011 16:48

hm nadhera =P dal bych si tu mrazivou vodku =DD ...jinak super =) moc sem se na další kapitolu tešil =P...s tím beta readerem to to budu jen číst a hodnotit?..

Re: nadhera =)

Solzo,12. 12. 2011 16:51

Na hodnocení jsou čtenáři, spíš bych potřeboval překontrolovat pravopis, interpunkci a občas i děj (jestli si někde neprotiřečím, nebo tak něco).