Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. kapitola - Zobí ulice

21. 8. 2011

 Bylo to jen několik týdnů, co se obrýlený černovlasý chlapec stal nejmladším vítězem Pohárů tří kouzelníků. Jeho radost ale překazilo několik událostí, které se staly hned poté, co se spolu se svým spolužákem dotkl poháru. Ten byl přeměněn v přenášedlo a přenesl je na hřbitov v Malém Visánku, kde služebník Temného pána zabil Harryho spolužáka Cedrika Diggoryho. Samotnému Harrymu vzal krev, aby mohl pomocí starého rituálu z černé magie vzkřísit svého pána.

Bohužel pro všechny na světě, jak kouzelníky tak mudly, se jim tento plán povedl. Jediné štěstí bylo, že se Harrymu povedlo podstoupit kouzelnický souboj s Voldemortem a pro tentokrát mu uprchnout. Harry se poté dozvěděl, že se pohár proměnil v přenášedlo a jak se jeho jméno dostalo do Ohnivého poháru, protože i když mu to zpočátku nikdo nechtěl věřit, nevhodil ho tam sám. Jedná osoba, která vždy stála na jeho straně, byla Hermiona Grangerová. Stále ještě byl překvapený z toho, jak ho políbila na tvář, když se loučily na nástupišti 9 3/4.

Během prvních dvou týdnů, které strávil u Dursleyových, byl většinu času zavřený ve svém pokoji a společnost mu dělala jen jeho sněžná sova Hedvika. Sovy byly pro kouzelníky dost užiteční domácí mazlíčci, dokázaly doručit dopis každému na světě, i když jste nevěděli adresu. Hedvika však pro Harryho nebyla jen domácí zvířátko, ale byla mu přes prázdniny i jedinou kamarádkou a jediné možné spojení s jeho přáteli ze školy a kmotrem, který byl na útěku před ministerstvem kouzel za vraždy, které nespáchal. Jeho kmotr mu dokonce před rokem, kdy byla na pár hodin reálna naděje na očištěné jeho jména, nabídl, jestli by s ním nechtěl bydlet, ale bohužel to nakonec nebylo možné, protože skutečný vrah znovu uprchl, aby se připojil ke svému starému mistrovi a pomohl mu znovu získat hmotné tělo. Jedinou útěchou pro Harryho bylo, že alespoň jeho přátelé a ředitel školy znali pravdu a že našel někoho, kdo mu mohl být rádcem.

Harry po dobu těch dvou týdnů strávil většinu času přemýšlením nad událostmi, které se staly na hřbitově. Brumbál mu potvrdil slova lorda Voldemorta, že když použil k navrácení vlastního těla jeho krev, překonal tím ochranu jeho matky, která ho do té doby chránila. Nakonec dospěl k názoru, že když mu bude za pár dní už patnáct let a nemůže se spoléhat na ochranu, která mu poskytovala jeho krev, měl by se zlepšit v kouzlech a zaklínadlech. Některá se učil už na Pohár tří kouzelníků, ale to zdaleka nestačilo. Naneštěstí mohl s trénováním začít až v Bradavické škole čar a kouzel, protože kouzelník kterému ještě nebylo sedmnáct let, nesměl čarovat nikde jinde než ve škole. Také dospěl k názoru, že nikomu neprospěje, když bude celé léto jen ležet a tak se rozhodl, že si za ty dva měsíce, kdy nemůže kouzlit, alespoň zlepší fyzickou kondici.

Druhý den ráno po tomto rozhodnutí se probudil časně a všichni členové rodiny v domě číslo čtyři na Zobí ulici ještě spali. Chvíli váhal, než si v duchu řekl, že není lepší čas na změnu svého života než hned ráno. Vstal a přešel ke skříni, kde chvíli se přehraboval, až konečně našel tenisky, které mu nebylo příliš velké a zdálo se, že drží i pohromadě. Všechno své oblečení měl po svém bratranci Dudleym, který byl sice jen o něco větší, ale zato o hodně širší a měl o dvě čísla větší boty. Ještě chvíli hledal nějaký kraťasy a tričko, než potichu vyšel z pokoje, aby nikoho nevzbudil, otevřel domovní dveře a vyběhl ven.

Nejdřív se rozeběhl opravdu rychle, ale ještě než doběhl k dětskému parku, tak mu došel dech, zhroutil se na nejbližší lavičku a popadal dech. Došlo mu, že takhle to nepůjde, že by měl nasadit pomalejší tempo, v kterém by vydržel běžet o hodně déle. Poté, co znovu popadl dech, se rozběhl pomalým poklusem k Magnoliové ulici a snažil se nemyslet a jednotvárné údery svých nohou do chodníku. Raději začal přemýšlet nad tím, jak bude posilovat jiné části svého těla. Když doběhl zpět k číslu čtyři v Zobí ulici, tak se přinutil udělat nějaké protahovací cviky, pár kliků a sedů lehů a úplně vysílený se dovlekl do koupelny, kde se vysvlékl z propoceného oblečení a zapadl do sprchy. Horká voda mu uvolnila namožené svaly a dodala alespoň část ztracené energie.

Omotán ručníkem vešel do svého pokoje v jedné ruce drže boty a v druhé zpocené oblečení, které pověsil na dveře od skříně a začal hledat něco čistého na sebe. Zabralo mu to nezvykle mnoho času, protože mu najednou připadalo všechno oblečení hrozné. Většina byla obnošená, vše mu bylo příliš velké a barevně to k němu vůbec nesedělo. Nakonec jsi přece jen vybral nějaké šortky, které mu byly až pod kolena, přičemž si musel pořádně utáhnout pásek, aby mu nepadaly, rukávy od trička mu sahaly skoro po loket a připadal si jako v noční košili, když mu lem sahal až do půlky stehen.

Sám na sebe se ušklíbl do zrcadla, když kolem něj vycházel z pokoje a byl rád, že nemá kouzelnické zrcadlo, to by totiž vyslovilo nahlas to, co on už si myslel a s čím věděl, že musí něco udělat. Sešel pomalu do kuchyně na snídani a sedl si ke stolu, u kterého už seděli Dudley i strýc Vernon a cpali se smaženými vejci se slaninou. Harry se taky natáhl pro vejce, ale pak si to rozmyslel a šel se podívat do lednice pro něco zdravějšího, našel tam nějakou zeleninu, kterou si nakonec i vzal.

Strýc na něj nevraživě zíral, co to dělá, protože přeci nebylo normální snídat zeleninu a Vernon nesnášel věci, které se jen trochu vymykaly normálu. Harry jen pokrčil rameny a řekl, že alespoň někdy chce snídat zdravěji a že by bylo dobré, kdyby měly i nějaké cereálie, ovesné vločky a podobné věci. Teta Petúnie, která do té chvíle stála u plotny, se rozčílila, že mu nebude nakupovat to, co on si usmyslí a že bude jíst to co všichni ostatní. Harry jen pokrčil rameny a prohlásil, že vločky jsou lacinější než vejce a slanina a že se nemusí připravovat. Toto prohlášení zapůsobilo hlavně na strýce, který neustále nadával, kolik ho stojí Harryho živit a šatit a vůbec všechno.

Příští den, když Harry dokončil svoje ranní cvičení a osprchovaný sešel na snídani, byla na jeho místě miska s ovesnými vločkami. Harrymu se jen s velkou námahou povedlo zachovat neutrální výraz, když strýc Vernon říkal, že si žádnou pořádnou snídani už nezaslouží a bude od teď snídat jen vločky a cereálie, přičemž se tvářil, že to byl vlastně jeho nápad a že to má Harry za trest.

Po snídani Harry vyšel po schodech zpět do svého pokoje a rozhodl se, že napíše svým dvěma nejlepším přátelům Ronu Weasleymu a Hermioně Grangerové. Napsal jim oběma skoro to samé, že se rozhodl začít posilovat, aby i bez kouzel mohl něco málo dokázat a že už se strašně těší do Bradavic, aby se mohl zdokonalovat i v kouzlení když se teď lord Voldemort vrátil. Do dopisu pro Hermionu ještě dopsal, jestli nemá nějaký nápad, jak by si mohl v mudlovském světě vydělat trochu peněz, protože by si rád koupil nějaké mudlovské oblečení, které by mu nebylo velké a ani nebylo obnošené. Nakonec po chvíli zaváhání připsal ještě, Posílám polibek s láskou Harry. Oba dopisy zastrčil do obálky a poslal je po Hedvice.

Do Harryho narozenin, které měl 31. července, se nic moc neudálo. Harry každé ráno vstal, aby šel běhat a posilovat, už vydržel běhat a cvičit mnohem déle a i na jeho těle byla vidět změna, už nebyl tak vyzáblý, ale neměl ani pořádné svaly. Harry si řekl, že by potřeboval nějakou odbornou knížku co a jak posilovat, aby měl větší svaly, protože se mu popravdě zalíbilo to, jak teď vypadal a ještě víc se mu zamlouvalo, jak by vypadat mohl.

Když v dech svých narozenin vešel po snídani do svého pokoje, uviděl na stole tři sovy a jednoho obrovského papouška. Ten musí být od Siriuse, došlo mu rychle a okamžitě k nim přešel, aby odvázal jim balíčky. Papušík i bradavická školní sova ihned odletěli a zůstala jen Hedvika s papouškem. Rozhodl se, že jako první otevře balíček od Siriuse, byl poměrně velký, a když ho rozbalil, našel v něm dopis a krásně zdobený kouzelnický opasek s pouzdrem na hůlku. Jelikož papoušek stále vyčkával, otevřel dopis od kmotra, aby mu mohl obratem odpovědět.

V dopise mu Sirius přál vše nejlepší k narozením, popisoval vlastnosti dárku, který mu poslal. Opasek se prý dokázal zvětšit nebo zmenšit podle potřeby, nikdy nemohl spadnout a nikdo mu ho ani nemohl sundat, pokud to sám nedovolil. To samé platilo i o pouzdru, které nedovolilo, aby z něj někdo vytáhl hůlku bez majitelova svolení. Ke konci dopisu ho ještě nabádal, aby byl opatrný, neboť po událostech na konci školního roku si může být jistý, že Voldemort rozhodně nic nevzdá a bude ho dál pronásledovat a snažit se ho zabít. Pošli dopis, jak se máš po tomhle papouškovi, je jediný, kdo mě dokáže najít. Nepátrají po mně sice už tak intenzivně, ale stále ještě se musím skrývat, stálo na konci dopisu.

Harry tedy vytáhl čistý kus pergamenu, brk a inkoust a dal se do psaní odpovědi. Napsal, že se má dobře, také Siriuse ujistil, že na sebe dává pozor a samozřejmě mu popsal i všechno, co se týkalo změny jeho způsobu života. Dopis zapečetil a přivázal ho papouškovi k noze, ten vzápětí mávl velkými křídly a odletěl oknem ven.

Chvilku se díval za papouškem a přemýšlel přitom, kde tak jeho kmotr může být, ale nakonec se otočil zpátky ke stolu, aby otevřel balík, který přinesla školní sova. Nepochyboval o tom, že to je dopis od Hagrida, který dělal v Bradavicích hajného a vyučoval péči o kouzelné tvory. Bohužel měl zálibu ve tvorech, kteří nepatřili zrovna k nejbezpečnějším.

V balíku od Hagrida bylo několik druhů zákusků, ale žádný nevypadal, že by ho dělal obr sám a ani se mu nezdálo, že by se zákusky daly sehnat v Anglii. Krabičku s cukrovím vyndal na stůl a pod ní našel i přání k narozeninám, které bylo hodně stručné a napsané ve spěchu, i když u Hagrida se to poznává špatně. Jako další otevřel balíček, který přinesl Papušík, byl v něm dopis od Rona a od Giny ale žádný dárek, což Harryho trochu zaskočilo. Otevřel dopis od svého, přál mu v něm všechno nejlepší k narozeninám a také psal, že dárek pro něj byl příliš velký na to, aby s ním mohl Papušík letět a proto mu ho předá osobně, až přijede na konci prázdnin do Doupěte. Podle Rona by měl u nich strávit poslední týden prázdnin a prý to byla žádost samotného Brumbála. Ron také nezapomněl vyjádřit svůj názor na Harryho rozhodnutí cvičit a učit se i nad rámec školy, podle něj to bylo úplně zbytečné, protože když člověk umí kouzlit, nemusí mít svaly a že Harry umí kouzlit skvěle, když vyhrál Pohár tří kouzelníků a utekl i Vy-víte-komu.

 Harry se zamračil, když četl o tom, že Brumbál chce, abych poslední týden prázdnin strávil v Doupěti, když na konci školního roku chtěl, abych jel k Dursleyovým. Co to má sakra znamenat? A jak se do Doupěte dostane? Naopak Ronovu názoru že ke všemu stačí kouzla, se zasmál, Ron vyrůstal v kouzelnickém světě, kde jsou kouzla používána skutečně ke všemu a vůbec si neuměl představit život bez kouzel, zatímco Harry naopak vyrůstal u mudlů a byl tak zase zvyklí dělat všechno bez kouzel. Na rozdíl od svého kamaráda si uvědomoval užitečnost lidské síly a svalů a to že by uměl skvěle kouzlit, také nebyla vůbec pravda. Jediné s čím souhlasil, bylo, že vyhrál pohár a utekl Pánovy zla, ale to jen díky šťastné shodě náhod a ne díky svým schopnostem.

Už otvíral dopis od Ginny, když vtom se oknem prořítila další sova a bezvládně dopadla na podlahu. Harry okamžitě poznal Erol, sovu manželů Weasleyových, která byla už strašně stará. Rychle k ní došel a opatrně ji zvedl, aby ji donesl ke stolu, kde jí odvázal dopis a strčil do Hedvičiny klece, kde byla voda i něco k jídlu a Erol se mohla zotavit, než bude schopná letět zpátky.

Otevřel dopis od Weasleyových, ve kterém se psalo, že profesor Brumbál trvá na tom, aby do Doupěte mohl přijet až 25. srpna, a že pro něj záchranným autobusem přijedou Artur a Remus Lupin. Ještě bylo připojeno přání všeho nejlepšího k narozeninám od manželů Weasleyových.

Teď konečně mohl otevřít dopis od Ginny, který předtím napůl otevřel. Z obálky okamžitě vypadl zlatý řetízek s přívěskem ve tvaru písmen HP a blesku, který písmena spojoval. Harry se usmál, bylo vidět, že ho Ginny musela vyčarovat sama a skutečně se jí to povedlo, byl opravdu nádherný. Harry si ho okamžitě připnul kolem krku a vytáhl kartičku s přáním všeho nejlepšího k narozeninám s láskou od Ginny. Harry teď uklidil na stole všechny dopisy a přání dal do šuplíku. Prázdné obálky vyhodil a až potom se pustil do rozbalování balíku, který přinesla Hedvika a který byl od Hermiony. Úmyslně si ho nechal až nakonec, protože si ho chtěl opravdu užít. Když ho rozbaloval přišel mu až neuvěřitelně těžký a nemohl uvěřit tomu, že ho Hedvika unesla. Pomyslel jsi že i poštovní sovy musejí mít nějaké kouzelné vlastnosti, když dokážou najít každého, i když neznají adresu, a unést i hodně těžké zásilky na velké vzdálenosti. Konečně otevřel víko krabice a neubránil se úšklebku. Byly to samé knihy, od Hermiony Grangerové se snad nedalo čekat ani nic jiného, ale poprvé v životě měl z knih, které dostal, opravdovou radost a nahnul se nad krabici, aby dobře viděl dovnitř. První kniha mu přišla nějaká divná, chvíli přemýšlel, čím se liší od ostatních knih, které používali ve škole, když mu došlo, že to není kniha kouzel, ale mudlovská kniha. Teď byl opravdu zvědavý, co za knihy mu to vlastně poslala. Všechny rychle vyndal ven a všiml si, že úplně na dně je přiložený i dopis. Napřed se podívám na knihy, řekl si a odložil ho stranou. První kniha, ta mudlovská, nesla název Jak správně protahovat a posilovat každá sval na těle. Knihu zběžně prolistoval a našel v ní názornou ilustraci všech možných cviků i obrázky svalů na lidském těle a jejich názvy. Něco jako základy anatomie, pomyslel si v duchu Harry. Další knihy byly už kouzelnické, nesly názvy Matoucí kouzla jejich účinky a obrana proti nim, Kletby od základních až po hranici černé magie, Obraná a štítová kouzla a poslední knížečka byla menší a tenčí, měla jen několik desítek stránek a nesla název Jak stvořit vlastní kouzlo.

Harry byl poprvé v životě šťastný z toho, že dostal k narozeninám knihy a musel uznat, že Hermiona se v knihách skutečně vyznala, protože všechny knihy vypadaly užitečně. Urovnal je na okraj stolu a otevřel dopis.

Milý Harry,

 z celého svého srdce ti přeji vše nejlepší k narozeninám. Hodně štěstí, zdraví a v neposlední řadě i lásky. Doufám, že se ti knihy líbí, vím, že si k nim nikdy neměl takový vztah jako já, ale když jsi psal, jak si se rozhodl změnit tak se snad nezlobíš, že jsem ti jako dárek poslala jen knihy.

Už se těším, až tě zase uvidím. Jsem zvědavá, jak teď vůbec vypadáš.

S láskou líbá,

Hermiona

PS: Jako patnáctiletý bys mohl sehnat brigádu v mudlovském světě, koukala jsem se na internet a našla jsem ti pár zajímavých míst v tvém okolí. Vše je přiložené na druhém pergamenu.

Harry vyndal druhý pergamen a zběžně ho pročetl. Skutečně na něm byly adresy asi patnácti míst, kde nabízí brigádu pro děti starší patnáct let. Rozhodl se, že hned zítra po snídani je všechny obejde, aby mohl co nejdřív začít.

Vzal prázdný pergamen a dal se do psaní odpovědi pro Hermionu.

Milá Hermiono,

za knihy jsem skutečně rád, je vidět že jich máš spoustu prostudovanou a že umíš vybrat ty nejužitečnější. Taky hrozně děkuji za ty adresy, snad si vydělám nějaké mudlovské peníze nechce se mi zbytečně měnit kouzelnické zlato, obzvlášť když teď skřeti chtějí tolik za výměnu. Na poslední týden jsem pozván k Weasleyovým, snad se tam potkáme.

S láskou líbá,

Harry

Odpověď zapečetil a pohlédl na Hedviku, která spolu s Erol zobala zrní ve své kleci. Téměř okamžitě na něj upřela své jantarové oči a se zahoukáním nastavila nožku, aby k ní mohl dopis připevnit.

  „Děkuju, Hedviko,“ pohladil sovu po hlavičce a pomohl jí z klece ven.

 

Druhý den ráno po běhání hned vyzkoušel několik nových cviků z knihy, co mu poslala Hermiona a po rychlé snídani tetě Petúnii oznámil, že odchází ven, přičemž v kapse svíral pergamen se seznamem adres, kde nabízí brigádu. Prošel už skoro všechny, zbývala jen poslední čtyři místa. Řekl si, že zkusí ještě jedno místo a ostatní projde až po obědě, protože čas neúprosně utíkal a hodiny ukazovaly už jen půlhodinu do dvanácti.

Došel před budovu reklamní agentury, kde se na vrátnici zeptal na brigádu a bylo mu řečeno, že ho určitě přijmou, protože mají málo zájemců. Vrátný mu ještě poradil, aby šel do třetího patra, kde to s ním všechno vyřídí. Ihned po zaklepání se ozvalo vyzvání ke vstupu a po pokynutí se posadil proti dobře vypadající ženě, které nemohlo být víc jak třicet. Během hodiny se dozvěděl několik důležitých věcí a byl zapsán do seznamu brigádníků. Práce spočívala v tom, že každé ráno od deváté do desáté hodiny přišel, zapsal si oblast, kde by měl roznášet reklamní letáky a podle velikosti oblasti potom dostane zaplaceno deset až dvacet liber. Samozřejmě nemusel chodit každý den, ale letáky které si vyzvedne, musí roznést tam, kam má určeno. Byl upozorněn na to, že je to dost často náhodně kontrolováno. Harry odcházel nadmíru spokojený, bude mít nějaké své peníze a navíc si říkal, že chůze mu určitě neublíží, a když to půjde, může i běhat.

 

Dalšího dne se opět probudil časně, chvíli si říkal, jestli má jí běhat a cvičit, když bude roznášet reklamu, ale řekl si, že když nepůjde teď, tak večer nepůjde určitě. Vstal tedy a provedl svůj ranní rituál.

Hned po snídani odešel do práce, přišel chvíli po deváté a pohlédl do seznamu oblastí. Zeptal se, jestli si nemůže místo jedné oblasti rovnou dvě a potěšilo, když dostal kladnou odpověď. Dozvěděl se, že když je málo lidí může si vzít dokonce i tři.

Harry si řekl, že pro začátek by stačily dvě. Zapsal se do seznamu, dostal zaplaceno 35 liber a vyrazil s letáky na zádech na cestu. Domů se dostal až kolem čtvrté hodiny a jen co vstoupil do dveří, na něj strýc Vernon ihned vypálil otázku, kde celý den byl. Vyčerpaný Harry neměl sílu lhát, tak mu řekl po pravdě, co dělá a že obědvat v domě nebude, jen že si každé ráno udělá sendviče, které se vezme sebou. Strýc Vernon chvíli něco mumlal pod vousy, ale nakonec souhlasil, byl rád za každou chvíli, kdy ten kluk není v domě.

Další dny ubíhaly téměř stejně jako první den Harryho brigády, akorát ráno než vyrazil, si udělal několik sendvičů a v práci si bral většinou tři oblasti, ten co vydával letáky, se zpočátku divil a myslel si, že letáky vyhazuje, ale když na něj podnikl několik náhodných kontrol a zjistil, že Harry vše velmi svědomitě roznáší, tak mu občas přidal nějaké peníze navíc jako odměnu za dobře vykonanou práci.

Přišel poslední den, kdy šel Harry do práce. Rozloučil se se všemi, které tam poznal. Ten, co vydával letáky a peníze, mu dlouho tiskl ruku a přál mu mnoho štěstí a nakonec ještě vyndal obálku, přičemž mu řekl, že to je od vedení podniku dárek pro nejlepšího pracovníka. Harry obálku otevřel a v ní bylo dvě stě liber a sponka na kravatu s logem firmy.

Harry poděkoval, vzal letáky a vyrazil na cestu. Do domu číslo čtyři se dneska dostal až na večeři, kde se příliš nezdržel, protože si ještě potřeboval zabalit. Poté, co si zavřený kufr odložil vedle dveří, sešel znovu dolu do obývacího pokoje, kde se všichni dívali na televizi, počkal, až bude reklama mezi pořady, aby strýce příliš nepopudil proti sobě tím, že by ho vyrušil od sledování kriminálního pořadu a oznámil jim, že ráno ještě před snídaní odjíždí a vrátí se až o příštích prázdninách.

Aniž by čekal na odpověď, tak odešel zpět do svého pokoje, v kterém si ještě chvíli četl v knihách od Hermiony stejně jako každý večer než usnul. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

http://katherine-ff.blog.cz/

Katherine,28. 3. 2012 13:42

Vypadá to zajímavě, jsem zvědavá, kam tahle povídka povede. Hodně se mi líbilo, jak nadhodil, že jsou vločky levnější, a další den mu stály na stole :) Ovšem když chce Harry běhat a cvičit, asi bych mu doporučila výživnější snídani než vločky, např. dva plátky celozrného tmavého chleba se sýrem a se šunkou a nějaký cottage k tomu. Přece jen je to kluk v pubertě, aby se nám z něj nestal anorektik :D Jdu hned na další kapitoly, zaujalo mě to :)

....

KM,26. 8. 2011 7:51

Povídka vypadá zajímavě, hlavně poračuj.
Jen jedna malá poznámka, sova zobající zrní mě dostala do kolen. To není slepice, je to dravec. :-))))

...

HellShadow,23. 8. 2011 11:34

Povídka vypadá celkově zajímavě a celkově mě zaujala.
Doufám že z Harryho neuděláš pohádkovího prince co má jednu lásku na celej život ale pojmešho jako málo autorů jako 15ti letého puberťáka kterej pozornosti těch holek využije :D
Měl bych ale jednu výhradu a to ten plat za brigádu, jestli měl za 2 oblasti 35 liber a pak chodil 3 tak mohl mít 50 liber deně kdyby to dělal třicet dní tak měl něco kolem 1500 liber plus těch 200liber jako odměnu to je dohromady 1700 liber a kdyby byl kurz 1libra za 30 Kč vydělal by si za 30 dní asi 51000 Kč.
Je to jen takovej detail ničím důležitej ale přece jenom. Jinak se těším na další díl a doufám že bude co nejdřív. :D

Re: ...

Solzo,23. 8. 2011 12:21

S těma penězma máš pravdu, to mi nedošlo, ale když to vezmeš tak že dělal práci za tři lidi a vydělal jsi necelých 1500 liber co že nějakých 45 tis, tak to je 15 tis. na jednoho a to na Anglii zase není tak moc. (taky jsem potřeboval aby měl nějaký prachy =D)

 

Amren,22. 8. 2011 18:25

Nechci si kazit prvotní dojem chybami, kterých se tam několik vyskytuje už jen v prvních odstavcích, takže ti nabídnu totéž, co jsem před nějakou dobou nabídl i Katren, jestli chceš, budu ti dělat korektora, protože každé začátky jsou nemilé, ale jsem dostatečně tvrdý a kritický, takže záleží jen a jen na tobě…

Re:  

Solzo,22. 8. 2011 18:45

Nad tvojí nabítkou budu uvažovat, ještě záleží jaký chyby myslíš, jestli gramatický, nebo dějový? kontakt na mě ICQ:275345086, nebo solzo@seznam.cz dej vědět a nějak se domluvíme.

=)

Bella,22. 8. 2011 10:12

Zajímavá první kapitola, moc se mi líbila.

ahoj

artur,21. 8. 2011 21:25

jo vypada to dost zajímavě ,ten napad s "přivydeláním" je dost dobrej podle mne i originalní nikde jsem neco podobného nečetl (aspon si na nic takového nevzpomínám) jen je škoda že jsi nevyužil jeho "brigádu" pro nejakou akcičku nebo aspon nejaké pokárání od jeho "osobních strážců " protože voldy by neco takového určite využil na aspon postrašení harryo.

jinak se teším na další kapitoly

Re: ...

Solzo,21. 8. 2011 22:44

artur:To přividělání je přiznám trošku okopírovaný.
Akce se mi tam z důvodů které zjistíte později nehodila, ale lehce pokarán bude.
Mája: Holky trošku bláznit možná budou a možná jich bude i víc =D.
Za tu poutavost musím poděkovat Katren, která to upravila aby se to líp četlo

:-)

Mája,21. 8. 2011 22:03

Tak s láskou od Hermiony i od Ginny? Koukám, že se o něj holky asi poperou :-)
Těším se na pokračování. Píšeš docela poutavě, na to, že to byla zatím spíš seznamovací kapitola a rekapitulace.